Homére tak tomu říkám paráda jako vystřižené ze života fakt že jo :) :D

Tak nějak se peru s prvními dvěma verši.
Konkrétně s příslovcem tu a se slovesem mihly.

Mám to brát jako určení časového pásma (mluvíš-li o staré cihlové klenbě)
Nebo je to myšleno jako něco, co se objevilo v zorném poli kolemjdoucího?

V případě zorného pole bych spíše uvítal propojení mezi osobou a objektem.
Tudíž logičtější by byl verš. Jen se mi tu mihly, nebo: Jen se mi mihly.
I když celkově všechny varianty jsou docela divné, protože se spíše mihl pohled než cihly.
Takže v rámci zorného pole mi toto dvouverší přijde ne zrovna moc dobře uchopené.
Pokud ovšem mluvíš o časovém pásmu, zaráží mě spíše sloveso mihly v konceptu se zvětráním cihel. Na to mihnutí jaksi nestačí.

A pokud budu brát báseň jako text vedený vázaným veršem, tak ani tady není nad čím spokojeně vést čtenářovo oko.

híííííí
se taky musim vratit

:-)

já si to prostě musim přečíst ještě jednou, mam ráda tuhle poezii, která dopadá na čtenáře zvláštně tíživě, hledám si v ní a nacházím, působí rozervaně, není v ní ale žádná sebelítost, beru ji jako sondu do lidské podstaty, tak asi a proto někdy působí až depresivně

:-)
ja bych chtela rozplynout se jako duha
jednou
na konci

Zajímavý kousek

LadyLoba: Ju? Tak to jo. A dík!

ju

a mi se moc líbí :) Yaniska si taky myslí, že jsi rebel :D :D :D

(citim se oslavena)

hahaha

ju a ju i komenty

No síla, poezie místního romantického rebela je vždycky tak pravdivá, na nic si nehraje, nic neschovává, tak tady to máte a tak to je, i když se stokrát snažíte a hrajete si na pozitivní život, smiřte se s tim a nelžete si, až je z té reality jednomu zle, super

Hlboké. pekné.

super :)

Skvělé!

Před pěti lety jsem to viděl růžověji.

Yasmin: shane: LadyLoba: Ann(ah): A42: Ahoj, díky moc. Copak tyhle hájku, ale vrátil jsem se do Čech, a první co se stalo, bylo moře alkoholu a ztráta a krádež peněženky a mobilu. Kdyby to byl oceán, tak nemám ani klíče. Proč vám to píšu? Protože v tom mobilu byly lepší věci než je tohle, o dálkách v krajině a člověku, nikdy jsem svoje bláboly nepochválil, ale celkem se to povedlo, na něco bych si i vzpomněl, jenže by to bylo zlámanější než beaty v půl šesté ráno. Fotky jsem si naštěstí stáhl, dnes jsem celý den běhal po úřadech a institucích kvůli plastovým kartičkám, nebylo to tam tak hrozné jako dřív. Ty s prominutím komisní báby už pomalu, ale jistě střídají příjemnější lidé. Pa.

Velmi zajímavá a pěkná báseň.