Přečteno na jeden hlt ....

Kristína Melegová: dobré dobré, tak kým budeš čítať, ja budem písať

Písať básne určite zmysel má, čo by som inak čítala

Moc pěkný! ;)

Ou nou, já si tam nedal koktejl, to jsem teda Osel. Mně holt stačila Dorada z Hyperdina. A víno Vega Norte, to je dobrota, flaška stála jak ten koktejl.

Mně též.

Jsou na to ruzne nazory. Treba Stiler mi rikal, ze jemu naopak sami vydavatele rikaji, aby zkracoval uz tak kratka dila. Ja delku moc neresim, dokud se mi to libi. A z tvyho komentare to chapu spravne, ze tobe tez ?

Když dneska čtu moderní poezii mladé generace a riskuju tím následnou depresi a ztrátu hodnot a víru ve vlastní schopnosti, říkám si tak na okraj, jestli má AI pravdu, že se poezie zkracuje vlivem scrollování do úsečných pár větiček a přesáhne-li báseň pět řádků, je už dlouhá a nemusí zaujmout natolik, aby ji někdo - označme ho jako povrchního čtenáře - hodlal přečíst celou. A na psancích mám kolikrát taky dojem, když analyzuju sloupeček přečtených děl a čas, který nad nimi psanec strávil, jestli to je nebo není povrchní čtenář. Nemusí nechávat komentář, ale mohl by se zamyslet a poválet poezii trochu na jazyku, ne ji zhltnout. Tvoje básnička má asi na dnešní poměry nadstandardní délku, ale popravdě, měřit poezii podle řádků je debilní. čtu to a s každým řádek mě pálí suché španělské slunce do obličeje víc a víc. To je přece lepší, než kdyby mi jen bliklo do obličeje, ne?

Stop zkracování poezie!

Bezva, pane.

prostě rutina

Ožralí bizoni, dost dobrý kontrast k tak intimnímu momentu. Je krásná… A holky si všimnou vždycky.

Líbí.

moc hezká, mno jsem zenska

puero: jop, ja nemam rad radoby vyumelkovanou eterickou poezii o pseudojsoucnu a jinym nicem. Radsi pisu o prizemnich, jednoduchych, ale konkretnich vjemech. O vlatnich dojmech z konkretniho mista nebo chvile, ktere se da reflektovat. Jsem rad, zes to chytil. Humphrey by byl dobrej, ale myslim, ze by mi rekl "chmmm, the whiskey could be better, son"

elementární kurtoazie v postmoderním světě

Kuchyň je nejvíc sexy večer. Přítmí, černá a bílá, kachličky (černé a bílé?), prostor ozářený otevřenou ledničkou a sklenice vína (pohár chcete-li) napůl prázdná.

Jo, kuchyně v noci je sexy. (Ta moje rozhodně.)

Hmm, tenhle styl je mi hrozně blízký. Mám spoustu podobných (pocitově, dojmově podobných) věcí. Ani tak ne situačních, jako lokalizačních, s myšlenkou trochu víc hluboko pod slovy. Konkrétní detaily, příroda a průmysl (takže kontrasty), které hovoří samy o sobě nehybně stojící až málem symbolické. To mám rád. Kdyby měl někdo naši poezii zfilmovat, asi by natočil černobarevný noire. S dezorientovaným Humphreym Bogartem, samozřejmě.

Ještě budeš potřebovat komín, nezapomeň.

Talent na život. To je zajímavá vlastnost. Každý máme to, co nám bylo určeno. Na nás je pak, jak uchopíme životní výzvy, situace. Něco bude na tom, že nezáleží, co zbyde po nás, ale jak jsmé žili.

Ahm ...jop