Ginnare: Kopretina hlavu ztiší,ve stavu květin není role nižší.Pravdu máš,že dlaně nepřijala,bez květináče raději roste sama.Tak snad zabydlí se v květináči aspoň rodinka myší.Přesto doufám, že hvězdy to vše slyší.děkuji za citát na parte.:-)

Polní kvítí ve větru se tiše klaní
o květináč nezavadí
natož o pár něžných dlaní
:-)

človiček: krasne pojmenované ... jen tak dal...

Singularis: Děkuji za postřehy,opravil jsem si to.Spoléhám na červenou,ale bude to lepší,časem.Hezký den.

Myšlenka citového vztahu květináče ke květině mi připadne hodně nezvyklá, ale asi je to dobrý nápad. Vadí mi tam však chyby v měkkých a tvrdých i/y: "lásku jsi my nedala" - má být "mi nedala", "dej my hlínu" má být "dej mi hlínu" a "Pro mne oni voní" - nedává mi smysl jinak než "ony voní", protože jsou tam orchidej a kopretina, žádný "on".

annaav: děkuji za návštěvu a komentář.

Hlboké. Prekrásne.

Dnes už toho nechám, tohle mi opět vyrazilo dech, potkáváme se, míjíme...jen slovy skropí její šat...mám kytky rád. Opravdově a bez přetvářky tleskám a nechápu proč jsem si toho nevyšimla dřív, jaký je tu poeta, děkuji

Fíha, musela jsem ji pročíst, druhá sloka je top, ale celá, tak zvláštně moudrá, pravdivá a člověk jakoby se nestyděl za to že má touhu, kterou korunuje jen sexem, vždyť je to zcela přirozené a proč se nevěnovat smyslnostem, stejně na ně všichni myslíme, jen někdo masku nesundavá

Hlas mé duše...jak krásné...taky poslouchám tu svojí a v přírodě, jakoby se mě cosi dotýkalo, co jsem neuměla pojmenovat, třeba je to má duše, takový zvláštní pocit, jen, neskutečně nádherný

zajímavé, ještě že dnes u nás prší a je bouřkově, aspoň mám čas se věnovat této tvorbě, jako bych to znala, jako bych to někde v sobě věděla, dík, nic mi nevnucuješ, jen dáváš prostor k úvaze a svými verši mě vedeš

vyjadřuje přesně to co již nějakou dobu vnímám, zatím tomu nedokážu dát formu, nedokážu to reprodukovat, ale cítím to taky tak

Hanulka:Ty životu taky rozumíš,děkuji za návštěvu.

Ty to umíš ze života, mně se líbí, díky.

Gaia77: představ si vždy imitaci betonové zdi vyrobené z lepenky,štěstí je za tou zdí,ale ten beton máme v hlavě tak zafixovaný,že lepenkou neprojdem.

Yana: Obor melancholie jsem dobře znal,bohužel se drtivá většina lásky bojíme a v melancholii kotvíme celkem rádi.

krásně si tu lásku popsal, to se mi líbí ze všeho nejvíc, no každopádně je to dílko které vede k zamyšlení a melancholii

človiček: Život to je velká věda
zámek bez klíče ,
a k tomu číselný kód.
A člověk neví,
že ke všemu vede tajný vchod...tohle se Ti povedlo!!!

Hanulka: Díky za pochvalu Hanko?

Moc krásné !