Idara: Jde o velmi harmonické manželství, jen jsem si uvědomil trny v Naší růži šípkové , která krásně kvete a je okolím vnímána s obdivem k stabilitě.Ostatní páry se již hloupě rozvedly. Uppssss......

To zní jak z nějakého hororu? :O
By to asi chtělo nějak přeprogramovat.

Vlčice Bella: Ano Bello ,podstata je v přijmutí hrozby a hledání řešení, ne v přijmutí strachu a absence tvořivých protipřístupů založených na kolektivním poznávání a ne vzájemná separace jednotlivců.

Možná bych k tomu ještě dodala, vzhledem k probíhající diskuzi, že se mi na tom líbilo právě to, že vlci vědí, co je to být obětí, protože byli pronásledováni a démonizováni. A že, kdo chce opečovávat své stádečko, musí počítat s tím, že v lese čekají různé hrozby. Podstata není se jich zbavit, ale být na ně připraven.

Vidím vlky a klikám :D Ten konec mě dostal, je pravdivý, dosedl, a šel hluboko. Líbí se mi ten kontrast oproti tomu odhlečenému, hravému tónu zbytku básně :)

moc dobré :)

Nine: Kapka kapku pozná, pramen v řeku se mění.Děkuji

Neprojít si tím též na vlastní kůži, tak bych nechápala co tím chtěl básník říci. Hlava, rozum by to nepobral. Nepochopí všichni. Není to pro každého. Krásně to se mnou rezonuje, tak jako Cesta vlakem s Jarovankem. Je to síla. Děkuji Ti.

Nine: Učím se od přírody neustále a taky od bytostí s přírodou spjatých.

Od zvířat se mnohému můžeme učit. Tak jako od dětí, než se do nich naprogramují převzaté programy. Krásné vyznání.

Zajímavý nápad. Určitě by do tohohle místa šel zasadit nějaký příběh. Možná bych to celé rozčlenila do odstavců, aby se to lépe četlo.
Ale teorie zajímavá.

Pěkná aktuální mini.

Přátelství mezi mužem a ženou je vzácné. Velmi často, pokud je možný fyzický kontakt do toho leze sex. Znám objetí spojené s pohledem do očí a dotykem čel. Je to intenzivní a hluboké napojení na sebe navzájem. Krásně jsi popsal co cítíš k danému človíčkovi človíčku.

Učím se to též. Lidé s kterými se setkáváme na své cestě životem, jsou našimi pomocníky. Můžeme se díky nim, mnohé o nás samých dovědět a změnit. Byla jsem zvědavá, kdo inspiroval Jarovanka a objevil si se u mě. V komentářích u mého dílka se Ti na konci nedopatřenim překlopila závorka na druhou stranu. Můžeš si to opravit na :-)

Jarovanek: Občas je třeba vysvětlovat lidem tmavím, že jsou světlý.Pokud je člověk přesvědčí je vyhráno.

človiček: Inspirativní... :-)

Barvy lidských duší,
kdopak z nás je tuší...
Jednou bílá, dvakrát černá,
kdo z nás ví, jaká je ta pravá?

Kdo má barvu jakou,
málokdo však tuší.
Však vzít si štětec
a natřít svoji duši,
každý z nás by měl,
aby svoje barvy
nikdy nezapomněl.

Dobrá mini.

vanovaso: Role oběti je přitažlivá asi v obou případech.Nenapsal jsem buď ovce, buď ostražitý pastýř.Někdo se věnuje nemoci a někdo se věnuje zdraví.A lidé často nevědí že to jsou rozdílný cesty našich osudů, potažmo myšlenek, kterými naplňujeme svoje životy.

Pastevci je zavírají by je vlci neroztrhali...Radši budu přechodně zavřená ovce než roztrhaná ovce na kousky.

Je to volba.Nemohu tvrdit, že nepodléhám občas beznaději.Ale věřím, že lidé se chovají podle našeho očekávání a to změnit je nikdy těžší než změnit samotnou bytost.Děkuji za komentář.