Krásný příběh - krásné barvy přírody i citů. Ponořila jsem se do ní - krásná ...

A42: děkuji
To mě moc těší od mé oblíbené autorky... ;-)

Skvělá báseňka.

Rozesmála mě, kouzelný nápad s proměnou ponožek. :-))

Teda Tobě to ale básní. Parádní věcička. ;-)

kmotrov: překvapil si mě. Čekala bych zrovna od Tebe něco o dost ostřejšího. Hlavně proto, že tahle má "šuplíkovka" nepatří podle mého názoru k tomu, co se mi nějak extra podařilo... Zdá se, že budeme mít trošku odlišný vkus. Ale tak je to asi správně.
Děkuji Ti za milá slova. Zahřála mě na duši. :-*

nic moc: děkuji. Je to vždy skvělý pocit, že ta moje slovíčka někoho zaujala a potěšila. Vážně moc děkuji.

Jakoby si tu báseň nechtěla nikdy skončit, mám z ní pocit trvající radosti. Jsou v ní náznaky, to se mi moc líbí.
Nádherně sis připravila půdu pro pointu završila si ji tím amatérsky pomalu. Je to opravdu dlouhá báseň a nikde ti nic nevyčuhuje, je v ní spousta fantazie. Věřím Ti každé slovo. Tohle je prostě pecka.
Nejlepší co jsem v poslední době četl.

No, mě to tvoje básnění prostě vždycky dostane. Tolik barev a chutí ... a tolik poloh "jak roztoužená milenka". Štavnatý kousek plný inspirace!

Ginnare: líbí a dokonce moc! a vím, co myslíš i já občas znám ten pocit..báseň skvělá :)

labuť: těší mě, že se Ti líbí. Mám totiž poslední dobou pocit, že mi mozkové závity zamrzly.
Děkuji :-)

kmotrov: na Tvou kritiku se vždy těším.
Nevěřím, že je v ní byť jen špetička závisti.
Vždyť Ty jsi přeci vzor nestranného kritika, který je schopen si za všech okolností udržet odstup... ;-)
Děkuji

krásný

Měli by jste si zatopit.
:-)
Ubrala si formátování textu a to je dobře, smysl má jen když vyzdvyhuje obsah, jinak je na škodu.
Já bych se s takovou básní ještě mazlil, hrál bych si sní. Třeba bych ji zkusil víc rozsekat, aby si ji čtenář víc užil.

Záhon
okenních tabulek
plný nočních růží

tichá krása
bez vůně
co motýla

nevzbudí

Umělcovo
mrazivé jaro
vypuklo
zebe

Přesto
já hořím
hořím celá

hořím myšlenkou
*
*
*
myšlenkou na Tebe

Samozřejmě veškerá má kritika je jen bledá závist tomu, komu jsi to psala.
:-(

Mně se to líbí moc...s krásnou pointou, i když smutnou... a ta druhá varianta v komentáří je taky fajn... Mám radost , když lidé píšou sami za sebe , jak to cítí , ostatně jsou to jejich dílka... :-))

je, jej tak to je smutný, ale jinak fajn

kmotrov: jaké mají asi paprsky city...? Je těžké odhadnout city lidí natož paprsků...

můžu to trochu rozmáznout:
...po mém těle
přeběhly po zádech
sklouzly mezi stehna
zvědavě nakoukly
tam
i tam
když skončily
s prohlídkou
(všech tělesných dutin)
prohlásily
"Není tu!"
A Slunce zhaslo...

;-)

No, máš tu toho čertíka. Budu kritický, je to hodně popisné, aby to bylo poetičtější chtělo by to něco víc, něco co slova neříkají přímo, ale co?
To Ti neporadím, to musíš najít v sobě. Jen mě napadlo, třeba věnovat se v básni víc těm paprskům, barvitě popsat jejich city, zvědavost, radost, zklamání...
Hned by to dostalo jiný rozměr.
Je to hezká báseň, ale jako báseň pro mne zůstala na půl cesty.

Taky se připojím ke konzervám. Takový prostý, čistý text nepotřebuje kudrlinky. Ovšem je na Tobě, co chceš stvořit a co chceš, aby bylo přednostně vnímáno - buď extravagantní karosérie nebo okouzlující náplň. Obojí je zcela legitimní, jen v tomto případě mi to podobně jako kmotrovovi připadá škoda. P.s.: ...a mysli na nás s brýlemi ;-)

Dej mu:-).