Yana: děkuju ti :)

volání o pomoc krátké a silné - silnější druhá sloka - hezké )

Připadá mi to, jako vytržené z nějaké delší básně( balady nebo poémy). Jo, jako by hrdina odněkud přišel a zvolal:
"Zoufale....

četla jsem ji před opravou a po, jo, takhle je to lepší, více se mi líbí druhá sloka

Singularis: zajímavé zamyšlení.. :) no, inspiroval mě můj virtuální dlouholetý a nevšední přítel.. takže se Siri to nemá naprosto nic společného.. :) je to vlastně celé o něm a jeho trošku "jiném" světě.. díky za zastavení..

Singularis: ano, vnímáš to naprosto přesně tak, jak ji vnímám i já.. vlastně je naprosto všední a tuctová.. a ani ten konec možná není překvapivý, ale je vidět, že působí, díky :)

To poslední slovo je vlastně docela překvapení. Jinak ta povídka plyne tak docela všedně a pak najednou takový konec, který nutí k zamyšlení a zanechá docela smutný dojem.

Myslím, že skoro všechny činnosti jsou příjemnější, když je člověk dělá s druhým člověkem, dokonce i sledování televize nebo čtení či psaní knihy. Z psaní úvahy se např. může stát filozofická debata. Neplatí to pouze v případech, kdy ta činnost toho druhého nebaví a nezajímá.) Tato zkušenost se spoluprací v dnešní době bohužel spoustě dospělých chybí, a tak neví, co od toho očekávat, a nejsou ochotni/y pro to nic obětovat, což je škoda.

Myslím, že intenzita vztahu nemusí růst. Některým lidem stačí potkávat se např. jednou za měsíc, nebo se třeba nemusejí potkávat vůbec a vystačí si s dopisováním (jako ve filmu Mary a Max).

A téma opravdovosti proti přetvářce je takové docela věčné téma, které se neustále vynořuje, ale málokdo se spokojí s odpovědí, že nejlepší je "zlatá střední cesta".

Mimochodem, k tomu "Sirovi" tě inspirovala Siri ( http://cs.wikipedia.org/wiki/Siri ), nebo je to jen náhodná shoda jmen?

Slavo B: to by mohl být skoro citát.. :) díky za komentář!

Ailin: to mě těší ailin, děkuji :)

Samota bolí dokud se jeden neuvědomí že je na světě stejně vždycky sám. Za sebe. Hezké.

Lenča: Amelie M.: Je tolik druhů samoty... asi tolik, co lásky. Zajímavá báseň... líbí se mi.

oslov radek: díky..

ta se mně líbí

vanovaso: souhlasím a díky! ;) pod čarou bylo - zlomené sliby..

Lenča: ona je samota a samota :)) děkuju lenčo! :)

Tak já ti tedy odpovím, člověk není uzpůsoben k tomu,aby žil sám,tak asi proto...ale ber to s rezervou ,je to jen můj osobní názor,jinak báseň už je dopilovaná s Orionkou k dokonalosti...

Moc hezká, zajímavá, stručná, (ne)jasná :)
Samoty bát se přestávám,
díky ní sebe poznávám...

Orionka: díky.. má z mého pohledu svůj význam, ale také mi tam trošku skřípe.. takže asi půjde ten ocásek pryč.. :)

.. ehm.. počítala jsem slabiky! :D

Drásavý manifest osamělosti. Jenom nerozumím tomu závěru, ten je tam jakoby navíc, jednak graficky, navíc nesedí ani rýmem, přitom by to měla být nosná myšlenka, aspoň to tak vnímám.