puero:
Puero kalibr silný zvolil.
Přestřelil.
Minul cíl.

dejte sem body a píšu sto......
(názorný příklad vlivu nálady...... včera jsem jen přečetl a nic mi to neříkalo. Dneska jsem viděl ty jiskřičky hravosti textu)

Vracím se ještě k tomu, co se odehrálo pod tvým textem. Pravda je, že anotací si moc nevšímám. Nebo je raději čtu později. Už proto, že je nevnímám jako součást díla. Proto se stalo, že jsem zřejmě nepochopila, že už ten název by mohl být něco jako nadsázka, třeba i hravý humor. A z tohoto úhlu pohledu to mé hodnocení jistě mohlo vyznít příkře, což mne mrzí.

Yana: samozrejme ze nejmene tak dlouho pretrvava ...

je to hezký,ale někdy ten smutek přetrvává tak dlouho jak dlouhý je život(taky si to nechci připustit)

Tak to jo, v archivu to jede

Homér: viz anotace - dílo je archivní

Ale Hegerová se k žalostínu hodí.

To víš, že jo, hlavně s kámošema, s pivem a s cigárama. Proč si smutná? Jak si ho užíváš? Občas mě přepadají světoboly:-)

Homér: umíš si užívat smutek?

Tóny šly dělat rozbroje

To nepojal, vadí mi prach a saze v očích, navíc mám hlad, jdu někam na jídlo. Ale neboj, jsi dobrá, v Albatrosu se o tobě s kolegama často bavíme, ale furt nevíme. Pro naše vydavatelství je to málo přímočaré.

Homér: zvláštně smutná asociace - nejspíš si mou báseň vůbec nepojal s náležitou hebkostí

Rána plná facek,
když posere tě racek,
dcera punku syn nácek,
slzy hladu ze dna placek

Blablablabla tácek

taron: tahle je víceméně (vy/s)myšlená :-)

Život je dar tak rozmanitě jedinečný.... to se mi líbí

Zase ta tvoje alej...tu ti začnu závidět, v zimě zhustit city? Hm.. to mě nenapadlo, ale dobrý nápad...

YANA JE MOUDRÁ, JENŽE I MĚ KOLIKRÁT HODNĚ ZABOLÍ STARÉ VZPOMÍNKY...ALE NEJ JE UPUSTIT TY NEURONĚNÉ STARÉ SLZY.. rychle a pak vzpomínat jen na to dobré...taky neumím žít v přítomnosti...

Co bylo nezměníš,
co bude naštěstí nevíš.
Co je teď to užívej,
do vzpomínek se nevžívej.

Hravá.