Zahradník jsem ve výslužbě
pár růžím jsem již péči dal
na vadnoucí květu kružbě
možná se i podepsal
V laskavé dotyků hudbě
bujnost růstu omezil
vznešenost přál sadby půdě,
zlý den, kdy bych nezalil
Trny si každá chrání sama
ostražitost přec má v sudbě,
krok je to vždy do neznáma
a já? Jsem už ve výslužbě
:o)

Skoro až fotoromán...:o) Má bublinkové kouzlo, to se cení...

hustyy..ta druha fotka je tak krasna..ten roztomilej kluciik..
je to pekny

vy naše bublinky pod hradbami,
co se to stalo s vámi,
vždyť vy jste byly tak milé,
vy naše bublinky bílé,
již poslední bublinka mizí
louka je tichá, tak cizí...
****
Poněkud nepůvodní komentář, ale upřímný...:o)

téměř vždy jsme jen na půl cesty,
co je na konci (kromě Velveta)?

Jéééé..také bych šel do pěny !

pěkná :)

sugestivní náladovka:-)

posílám po paprsku....kousek síly...;)

bylo by špatné, kdyby ses vzdala jen tak... bez trochy toho boje a rozbalování... :)...

drsný svět, jí síla dána
hájit se jak z Arcu Jana
před zlobou skryta i muži
Růženka je v trnech růží
odraz chladu, píseň jiná
lesklá slupka Sněhurčina
na své cestě, bludný pane
boje zvládneš nevídané
možná zkusíš, ke své škodě
zrušit lekci o svobodě

oslovující, k zamyšlení, pěkné :)
přeji Ti ať složí všechny zkoušky
a dá ti pít plnými doušky
z lásky k Tobě

Jasně, rozumím, že to nešlo udělat jinak. To je smysl básně. Pěkné :-)

víš, taky jsem uvažovala jak zredukovat opakování slova "lpění" .. jenže, to by se něco z toho stratilo a nějak jsem btam nutně potřebovala dostat zrovna ty vyjmenované paradoxy

Na mě je toho lpění najednou příliš, ale nevadí: líbí. :-)

mnohá jsou "lpění" bez nichž těžko žít,
na vzdušných houpají se mostech
však nenechávej převážít
lpění na zbytečnostech

Moc pěkný šálek poezie...;)

cha...prý opička v nás pozoruje i bublá....ta stíhá všechno...zkus se jí zbavit a zemřeš...miluj ji a jsi TADY...:-))

a že už bylo potřeba;)...pěkná básenka

...prší láska, prší štěstí
tančíš ráda, tančíš v dešti,
tančíš v bavách duhy kráse
v slunci, jež mat srdce leští
jsi růže, která usmívá se?