Komenty co si chci pamatovat
Od Aleše N.:dolů na své matky...
Od nostalgika: již závojem pavučiny léto zakrylo si líc provází ho smutné stíny uplakaných slunečnic ***

Báseň v poho. Měla by sis zase dát nějakou cestu. Žít přítomností je v poho, nikdo ještě nic lepšího nevymyslel. V tom to maj dobrý třebas ti cikáni, serou na práci, nějak bylo, nějak bude, šlohnou slepici a relativní pohoda.

Brigita: A proč už teď nemůžeš? Včera jsem se bavil se 79 letou vrátnou v bazénu, dává 25 km s krosnou, jezdí na kole. Dřív dělala závodní cyklistiku, tak jí asi zůstala láska k pohybu. Můj novej vzor.

Moc hezké také jsem se tam kdysi chtěla jako poutník vypravit.

Pěkné.

Jakub,: díky ale já radši doufám, že se ti líbí velmi a ne doslovně strašně

Strašně se mi libí použití jemných písmem, spousty háčků atd. Každé slovo v jazyce má svůj zvuk a tady se s tím pracuje.

Růže i šept potěší.

Brigita: jop ... Tady to bylo napsáno když syn ještě kopal v břiše ...

Může ... žena a potom muž, když se vzmůže. :-)

LadyLoba: rád jsem pomohl. Všeobecně mám rád využití druhé osoby v literatuře, třeba Blake a jeho tygr, který žhavě žhne.

Jakub,: opraveno

Jakub,: díky, to je tou mojí českoslovenštinou... Ještě nevím zda to opravím nebo ponechám ...asi opravím, ale časem ... téměř 16 let stará věc a až teď mě někdo upozornil

Celek se mi líbí. Příjemná báseň. Ale první verš mi přijde zvláštní. Nemělo by to být Lasturo, lasturo? Hned ve druhém je oslovována přímo.

Všichni jsme zrnka, co někam letí, neví kam, a občas se potkají.

Ženy mají své zbraně.

iluze: Dandy: Brigita: díky vám všem za zastavení i milé slova

V rytmu líných taktů sluníčka :) moc se mi líbí a je to krásně ukončené.

Milé..."ob/třeli jsme se"...:-)

Pěkná.