Pravda, pravda. Je to výborná básnička, ten konec přijde jako rána odnikud, ale...není to trochu líné, používat vulgarismy? Vždyť ke sprostým slovům má už každý silný citový vztah, ať je nesnáší nebo mu pomáhají ve chvílích, kdy je na dně, a tak básník vlastně jen využívá již existující pocity čtenáře. Není úkolem každého spisovatele, aby naopak k myšlenkám a předmětům nové city tvořil?

Škoda mazat. :-)

Leslie: Určite nemaž, skvelo si to vystihla...

Orionka: Díky!

Orionka: Je to jen báseň, byť inspirovaná zkušeností. Pohled v ní je samozřejmě velmi subjektivní a ani se o nic jiného nesnaží;) Jen je v té druhé části více rovin - trochu mluví k sobě, trochu k němu a je tam i skrytá náboženská rovina. Říká “otevři svědomí”, tím může myslet i “otevři moje svědomí”... každopádně děkuju.

Za mě super. Odvaha se vyplácí, prosím nemazat!

Hezky napsáno. Jen si říkám, jak tak čtu o úlevě a bolesti, jestli - možná - neprojektuješ vlastní pocity do něj.

Yana: Ta reakce měla být i na tebe... děkuju.

Trochublázen: Možná... určitě ale děkuju.

Možná to ví...ta duha mu třeba ukazuje cestu

Možná je to skvělý, zase. Snad si to přečte a pochopí

Skvělá pocitovka!

Homér: To nebylo ve zlém, naopak...jsem se blbě vyjádřila asi. Vlastně tím myslím, jakože si toho od tebe vážím. Nejsi notorický chválič;)

Severak: Dickens: No, myslím, že tu dlouho nevydrží... :D ale díky.

přesně pro tyhle básně sem stojí za to nakukovat

Super téma, ten konflikt studu a touhy/chtíče. Hezky jsi to načala.

Proč? Každej má jinej vkus. Mám rád nahořklosti, ze kterých život tryská. Bez zbytečných patosů a blabla, až bych se z komentáře stalo klišé. Prostě se mi to líbí a to moc.

Hanulka: Díky:)

Homér: ty jo, takovou reakci bych od tebe nečekala ... dík!

MILÉ POČTENÍ!