Orionka: Jen se o něj nenechat připravit… někdy je to doslova boj o život.

Ještě, že tu je naděje.

Brr. Ale světlo jen tak nezhasne, když má zdroj.

Krásný název a srdcervoucí báseň

Jo ...

Sama mezi všemi...mimochodem terapii tmou nechápu...vždyť mozek by makal a makal k zbláznění, znám pár lidí co to podstoupili a nemyslím že jim to mnoho přineslo

Zaujala.

páči sa mi, odcudzené

LadyLoba: Tak to až vás jednou někde v Kambodži zavřou do vězení, jen mávnete rukou.

Přeji ať najdeš svůj druh, když jsem se přestěhovala do Domažlic, taky chvíli trvalo, než jsem si nalezla lidí svého druhu

puero: heh a já dobrovolně vlezla do tmy na několik dnů (13) ale bylo to "pohodlný" protože kdykoliv jsem si mohla rozsvítit, bylo tam teplo, sprcha, záchod, bidet a jednou denně nosil jídlo průvodce a mohla jsem s ním sdílet, pokud jsem chtěla a bylo možné pouštět cd; choť to měl drsnější. Ale jen cca 48h v podzemí ale spal v spacáku na zemi, jídlo měl jen to co si vzal i pití a na WC chodil do kýblu ...

To jsou ty záhady. Nevidět a vědět.

Když jsem byl na šachtě, hluboko hluboko v zemi, zhasli světlo. Nebylo vidět lautr nic. Ani tu tmu. Bylo jen slyšet zvuky, hukot klimatizace, jak se tak odrážel od stěn a bednění. Bylo to jako v břiše, jako ve střevech. Kolem dokola jen uhlí a po krátkém čase člověk začal mít pocit, že se rozpustil a je součástí té temné hmoty kolem. Že ztratil svou dosavadní podobu, svůj tvar a barvu. Být v takové tmě dýl, asi bych se z toho dlouho vzpamatovával.

Líbí se mi

Jo! Tahle sedla, děkuju.

Ellen: Dandy: LadyLoba: Mlčeti Zlato: Moc vám děkuji!

Yana: Jooo, jarní očista, líp bych to nevystihla :) Zbavila jsem se fakt pořádného kusu závaží. Děkuju!

Jarní očista, řekla bych a moc hezky vymalovaná

Moc se mi líbí...

Hezká... moc se mi líbí hlavně poslední sloka.