Měla bys mít na psancích vlastní kategorii v roletce.

Hezké. Jo a krátké! Jako ty klíčky od auta.

Zajímavý je ten obrat, že ledovce srdce už zahájily tání. Ten činný rod. Třeba já vnímám ledovce a příroda zřejmě taky, jako cosi, co se aktivně vlastním přičiněním nerozpouští. Proč taky. Ledovci je ve své formě dobře. Potřebuješ k němu něco jiného. Něco co je roztaví. Podle všeho tedy je nablízku ten onen, který ledovce roztavuje. Nebral bych mu zásluhy. Přináší přece jaro.

Tohle je skvělý. Moc hezký myšlenkou a výborně poskládaný

Napsané podmanivě. Zamyslel jsem se a nejprve nic. Pak jsem ustrnul... Mám rád pouhé kouzlo okamžiku, jsa již bez budoucna.

Yana: Psavec: Orionka: Miňko: LadyLoba: koiška: Dandy: Díky moc všem za přečtení a reakce...

Důvěra je opravdu základ a tělo ti to řeklo. Krásně jemně vyjádřeno, moc se mi líbí.

Homér: Nebo o tom když se zdráháš uvěřit zázraku vlastní schopnosti znovu důvěřovat, ale někde mezi řádky se to nejspíš děje.

Ale nelez do hor s neznámým člověkem je dobrý. Zatím moje oblíbená interpretace.

Bez důvěry to nejde.

Homér: no ano jen slovo orgasmus mi znělo hnusně, takhle je to lepší ;-)

Yana: Já bych řekl, že je to o "la petite mort".
Nebo to může být o tom...Nelez do hor s neznámým člověkem.
Atd.

No, možná nevím o čem je řeč ale myslím si své, každopádně je to nápadité a každopádně do těch výšin na které myslím mě nemůže dovést nikdo, komu skálopevně nevěřím a pak se nechám houpavě unášet až na vrchol

Tajnosnubně zajímavá...

Ano ... bez důvěry by to nešlo ...

Tam platí výra sama v sebe.
Vyšši jak den?
I tam slunce zadá.

Asi jsem uhádla....

none: koiška: Yana: Díky:)

Birtiri: človiček: Hanulka: koiška: LadyLoba: Mlčeti Zlato: Psavec: Yana: Díky moc všem za zastávku, přečtení, milá slova…

puero: Osud řadím do kategorie pohádek:) Ale děkuju, je to moc milý.

Neu: :D Dík, ale je bez očekávání, ne bez adresáta;)

Mezi touhou a přáním propast není, však vyhýbat se cestě, činu v tom mýváme zalíbení.

Hezká, něžná.