Krása. Úplně na mě vdechla ta atmosféra... mám určitou představu, o kom by to mohlo být, ale nechci jen tak hádat do prázdna...

Pěkná něžná báseň - opravy netřeba :-)

K rytmu:

J - jamb, T - trochej, D - daktyl
M - mužský, Ž - ženský
X - přízvučná slabika, x - nepřízvučná

první strofa zachovává schéma J4M/J4Ž

ačkoli mi není jasná příčina rytmické změny

Možná, že pod vrstvou zmrzlé půdy
Xx x X xx Xx Xx = DDTT
K obloze vystoupá kotouč rudý,
Xxx Xxx Xx Xx = DDTT

je OK, verše si svými průběhy odpovídají.

V dalším případě

cosi klíčí, ač zatím skrytě.
Xx Xx x Xx Xx = TDTT, nikoli jamb (nejlépe J4Ž)
krajina pod ním - jeho dítě.
Xxx Xx Xx Xx = J4Ž

však nikoliv.

Tady

Pomocí paprsků plných něhy
Xxx Xxx Xx Xx = DDTT
Neb nenajdeš v mé mysli sněhy,
x Xxx x Xx Xx = J4Ž

a

tu Zem až k jádru zahřeje.
x X x Xx Xxx = J4M
na které nestačí naděje.
X xx Xxx Xxx = D3

také ne.

Já bych tam nedávala tu závěrečnou větu. Vím, že je tam možná nejdůležitější, ale dle mě je tam spíš na efekt, pro větší působivost možná, aby si čtenáři poplakali, ale ta báseň to nemá za potřebí, myslím. Je to moc hezké, líbí se mi to celé, ale ten konec (taky jsem používala rodinu v básních, ale je to hodně nebezpečné) mi zkrátka trochu báseň zkazil a způsobil mi spíš smutek, ne ani tak kvůli obsahu, to je život, ale spíš kvůli... ani nevím. Ale jak říkám, je to pěkné.

aktuální

ŽblaBuňka: Yasmin: Yana: taron: Marbal Škutin: inkoust: Devils_PIMP: DDD: black.heart: Až s odstupem pár dní zjišťuju, že je tahle báseň mnohem osobnější, než jsem původně zamýšlela. I proto jsem moc ráda, že jste se zastavili a zanechali tak krásné komentáře - připravili jste mě o slova. Děkuji.

Leslie, je moc krásná. Nějak se mi teď nedostává dalších slov...

Pěkně vyjádřeno to, co je v životě člověka někdy tak moc důležité a nezbytné To, co se mnohým nepodaří třeba nikdy. To, co se může podařit jen tehdy, když je člověk schopen toho osvobozujícího vědomí souvislostí, které umožňuje zůstat vidoucí. To, co nedovolí zatřít pozitivní realitu.

Četl jsem ji několikrát (a už napodruhý jsem u toho slzel). Krásná. Opravdu moc.

Asi je čas
udělat krok vpřed
a zase v sobě trochu povyrůst

není třeba nic dodávat.

vzhledem k tomu, že mám v očích slzy, zapůsobila a vzpomínám na toho svého tatínka, který zemřel v 57 letech. a navíc v té básni vnímám určitou pokoru, jsi úžasná a myslím, že toto je vyspělá poezie, líbí se mi tvůj pohled na život, který z tvých básní čtu

Tvé básně mají duši. Další silný příběh. Máš ohromný dar napsat tak mnoho do pár řádků. Zajímavý styl. Osobité a osobní. Jsi skutečný umělec. Opravdu.

Ty rodinné básně se tu nějak rozjely. Velmi - procítěná

nádhera...dopis otci, to znám :)
Jako dítě jsem vnímala u svého táty velice zvláštní smutek...takový jiný, vždy , když byl se mnou na hřitově rozžínat svíci své matce a otci...ten smutek mě přímo fascinoval...už nefascinuje. Už jsem ho měla tu smůlu poznat...nejenom vnímat u jiného :(

Krasna... spravne korenena...

Marbal Škutin: puero: slnečnica: Sucháč: Yasmin: taron: Nebudu odpovídat každému zvlášť, to bych to tu moc zaspamovala, tak jen velké díky všem za tak pěkné komentáře i za to, že jste se stavili, moc mě to potěšilo. Takový ohlas jsem zdaleka nečekala. :-)

DDD: Jo, přesně o takových to je! Jinak tvůj komentář mi vyvolal úsměv na tváři, za to díky :-)) Na jednu stranu si to představit umím, sleduju to u sestřenice, ale chápu, že když jsou ty miniatury tvoje, tak je to ještě úplně o něčem jiným :-)
S tím, co píšeš o podřizování se dětem souhlasím, já si naopak myslím, že nejen že jim to neuškodí, ale spíš dokonce prospěje. :-) Víc takových akčních rodičů, aspoň mají prima základ do života a plno zážitků už v útlém věku, navíc by to taky mohli odkoukat. A myslím, že takové děti si pak mnohem dřív uvědomí, že se vše netočí jen kolem nich. :-)))
Díky za komentář a za zastávku!

Devils_PIMP: Hm, zvláštní věci mě baví, takže to je pro mě dobře, a že ji vnímáš jako barevnou mě taky těší - on celý ten den i ta kavárna a dění v ní bylo barevné. Díky, Pimpe! ;-)

Viviana Mori: Tak to mě opravdu těší, že ji takhle vnímáš. Ona i trochu zabolet měla, takže jestli to nebylo moc, tak je to naprosto v pořádku. :-) A vymodlené děti prokletím? Nevím, možná někdy, ale řekla bych, že je to na rodičích - jak se k dítěti postaví.

inkoust: Beatníky? Hmm, možná... Zrovna nedávno jsem znova koukala na Kvílení.. :-)) A bavilo, stále stejně, takže je to pro mě vlastně docela kompliment, jestli ti je to nějak vzdáleně připomělo :-) Takže díky! Těší mě, že se líbí.