Líbí se mi... a to hodně. ;)

Lasak: Děkuju! Forma je možná trochu divná, ale nějak to ze mě v poslední době takhle leze. Zajimavý postřeh s tím čtením - já totiž v poslední době svoje básně právě hodně slyším, jede mi prostě mluvený slovo v hlavě a já se to posléze snažím zachytit. A pak když to hodím na papír, i si to čtu nahlas. Opakovaně. Vlastně takový nový proces, dřív jsem to měla jinak.

Yasmin: Yanishka: Singularis: Marbal Škutin: Lasak: holka.přes.ulici: Dott: archibald: Amadeo´´: Akaia: Ze srdce vám všem děkuji za souznění (a holkám za to, že to znáte) a za všechny milé komentáře a postřehy. Neskutečně mě to těší a vážím si toho!

Amelie M.: Akaia: Díky moc, holky :)

Bolavě známá, přesto je úžasné, že to všechno dokážeš vložit do slov. Bude líp. Určitě už brzy. Malý princ se objeví v ten pravý čas :-)

Amadeo to vystihl přesně a Marbal taky, tak co víc mám k tomu napsat já? Jediná vítka je z mé strany nad formou. Nemám moc rád tenhle styl, ale to je osobní výtka, má vnitřní nespokojenost nikoli chyba tvoje, nebo té básně. Básni jako takové se asi nedá, co vytknout. Má to dobré rozdělení do veršů i strof, pěkné pohrání si s nadhozeným tématem malý princ a liška a závěr to má perfektní. Je to jedna z těch básní, kterou by chtěl člověk slyšet na živo na autorském čtení, protože tahle báseň je na živý přednes jako dělaná

Absurdní forma humoru je v některých chvílích to nejlepší :D

Má to takovou zvláštní formu :) Jak kdyby počítač zapisoval vnitřní monolog srdce..literární vtípek s liškama mě pobavil, úplně tě za tou básní vidím :P

Marbal Škutin: Díky za tvoji lidskost :)

.. dost dobrý, hravý a ze života :)

kmotrov: Díky moc za konstruktivní komentář. Trochu jsem to upravila, dík za tip:) jinak myslím, že tady se dá pochopit nadhled i bez smajlíka.

Udrž se v tom kousání, takhle jakoby tam poslední sloka nepatřila.
Třeba:

Ty lehko zkousnu
až posypu Ti
kousek jedu
do kávy

Botulín :-)

Kdysi někdo tvrdil, že smajly do poezie nepatří. Tady by se mi líbil.

Hm… Moc hezký nápad a provedení, netušil jsem, že tady na něco takového narazím. Se zvukovou stopou to působí velmi uklidňujícím, relaxačním dojmem. A jen tak mimochodem… máš velmi příjemný hlas. Jsem rád, že jsem mohl číst a poslouchat.

Je cítit, že je prožitá a zaujalo mne, jak jsi to vtiskla do slov. Poutavě a bez nějakého velkého patosu. A i když mám radši kratší básně, musím říct, že u této jsem ani na chvilku myšlenkou nezabloudil někam jinam, strhla mne. A zvláště pak ten konec...

Ach, tak to je více než opravdové... a trochu děsivé - jako bys mi přečetla myšlenky :-) ..

Yanishka: To měla být reakce na vás obě, nějak mě to zlobí přes iPod.

Nikytu: Bez komentáře...děkuji:)

povedla se ti, protože to asi hodně bolí.

Krásně se tu s náma dělíš o své pocity ve svých posledních dílech. Je to poutavé a emotivní. Přeju Ti v životě jen to nejlepší, ať už takové mučivé pocity nikdy nemusíš zažívat, ať už jsi navždy šťastná. Drž se a opatruj se. V životě ještě dokážeš spoustu velkých věcí. :-)

: Milý Singularisi,je vidét,že bojuješ s nedůvěrou,jsi liška kterou si zatím asi nikdo neochočil a přitom je to tak krásné,když věříš, lehce přineseš své srdce na dlani,čekáš na úsměv,pohlazení,souznění a musíš být smířen s tím,že když to nevyjde,budeš svědkem jak je tvé srdce cupováno na kousky,ale tak to chodí.Přeji hodně víry a důvěry ahoj