Psavec: Díky moc.

Hezká, líbí sse mi.

Do této básně jsem se ráda ponořila. Nechybí jí obrazotvornost, jemnost, myšlenka... Je překrásná :)!

Opravdu zaujala...

Svět vypadá kolem Nás normální, ale my víme že není.

Gora: No, někdy se to sejde. U básně, kde je primárním cílem se pokusit poeticky vyjádřit mé pocity, je určitě ubírat nebudu, ale díky za názor.

Např. tohle: bezradnou paralýzou bezmoci
paralýza /ochrnutí je vždy "bezradné", tedy zdvojený význam, pak moc různých pocitů - úzkost, tupá panika, bezmoc atd...

Gora: Děkuji, například jaká? Nebo alespoň v jakém smyslu?

zaseja: Dandy: Díky.

Určitě nápadité, místy bych ještě slova "obrousila"...

Zajimavá.

zaujalo...emoce se dají nahmatat a tak to má být

Leslie: Postoje, jak dobré tak kladné. Jen k záporným si člověk musí dojít sám.(-:

ukrytá v máku: Děkuji ti:)

Slova se rodí z popela. Uvnitř se chvěje...žízeň...po životě.
A z mlčení...se znovu nadechnout...do slov naděje :).
Osobité řádky :)...

Daisy Moore: Psavec: Díky.

človiček: Co přesně?

Proč je to nakažlivé?

Hezká báseňka.

Mě se líbí, ztotožňuji se. :)