takové milé psaníčko...;)

vzpomněla jsem si na jednu lavičku zašitou v parku...:-D...;)...je to zajímavé téma..ale básnička je taková kostrbatější...spíchnutá horkou jehlou...:)

má půvab...;)

básníkem se člověk nestává...básníkem se člověk rodí...netřeba chápat...stačí jen aby člověk cítil...a snažil se...hlavně nepřestával psát...volný a vázaný verš mají svá pro a proti...a nic na světě není stoprocentní...a nejde hned...
a hádání nemá žádný smysl...nikam nevede...to už jsi možná taky poznala...;)

mám tvé verše moc ráda....;)

tenhle text jde trochu mimo mě...i když se mi dekadence v podstatě líbí...:)

anotace upoutala...básnička už méně...ale jako popis osobnosti je to dobré;)...

střízlivý pohled...;)

Myslím, že s vázaným veršem budeš mít ještě spoustu práce...;) ale už jsi na dobré cestě...
jen se vymanit z všeobecného průměru...na který narážíme skoro na každém rohu*

:) pěkná atmosféra...

nic neslibuje...ale je její součástí...;)

Myšlenka je moc pěkná...;) na formě by se dalo ještě zapracovat...
třeba opakující se a vycpávková slova...

kdo si hraje nezlobí...;) pěkné...

máš srdce na dlani...pěkné;)

Chudák ženská...
ta básnička je fajn..;)

a určitě i svedla :) pěkné...

až nám bude devadesát...:-D panečku...to bude ale mazec...
to si budem půjčovat protézy a snít o vepřovým řízku...:-D

za těch okolností...nebylo...ale jsou to bezprostřední pocity...za pár dní...bude zase jinak...;)

;) cítím ty trny...ukryté uvnitř...

bolístková...ale máma...ta určitě slyší...i když je v nebi...a určitě slyšela i dřív...i když to nebylo říkáno nahlas...:)