Povedla se. A o tom slunečním cyklu jsem vůbec nevěděl, že vrcholí. To byla zajímavá připomínka.

Pěkné. Hutné a přitom lehké.

Velmi zdařilé a pozitivní. Líbilo se mi to takový hrozen barevné nálady.

Hm, pekáče buchet prý teď moc neletí. Není to prej přirozené. Prý jsou v kurzu kulatá bříška. Holkám se nezavděčíš. Ostatně tady na ostravsku jsme na to vyzráli a nahradili jsme ten pojem slovem vánočka.

Máš tam chybu. Hihi. Schválně jestli ji najdeš.

No a k té myšlence. Hmm je to na zahloubání. Tak pravé milování bez dokonalého pochopení že by nešlo? Hmm. Netroufám si oponovat. Na to je to příliš pěkně řečeno a citlivky by se mohly ozvat, že útočím na jejich jemnocit, a navíc o svém bludu sám zcela nejsem přesvědčen. Hezká kytka.

Ta má šmrnc!

Ovšem není to zdaleka tvoje první dílo, kde chybí varování ministra zdravotnictví, že kouření je až nebezpečně zdravé.

Pořád to zkoušíš Zdenku, co? Tvá vytrvalost je šlechetná ba obdivuhodná. Tvá vytrvalost. Ta je hodna ocenění ano. Tvůj gramatický handicap mě nepřestává dojímat. Jsi bojovník.

Humor hodný leda starého horníka.

Výmluvný název. Klasická báseň slnečnice.

No a pak za to plaťte, že jo.

CO bych za to dal vidět tě jak padáš na ztopořený klacek!

Začetl jsem se do Vize Codyho a nebýt toho Ginsbergova úvodu na začátku, nikdy bych nezjistil podstatu Kerouackovy pomlčky mezi větami!! Pak mě napadlo, že ji začnu hledat u tebe, ale zatím se mi nechtělo. Mám angínu. Nikdy jsem ji neměl, takže jsem na ni hrdý a nemusím do práce. A nechal jsem se ostříhat a ta kombajnérka to vzala až moc a teď budu celé léto netrpělivě každé ráno vyhlížet do zrcadla, kdy mi ty vlasy zas narostou do své optimální délky. 101 korun za to chtěli!! Musel jsem běžet i s tou angínou přes ulici do bankomatu a vybrat si 600, takže kvůli blbému stříhání ještě utratím 500 kačen.

Na závěr třeba kriticky uzavřít tvůj závěr básně. Tuto v zásadě pankreatistickou a kontragynekologickou věčnou otázkou by se mělo zabývat širší grémium odborníků, jednak proto aby potvrdilo či vyvrátilo dosavadní poznatky k tomuto problému, jednak, aby definovalo praktická východiska a jednak aby bylo do výzkumu zapojeno co nejvíce básníků (hlavně těch co studují univerzitu, nebo ji už absolvovali a mají aspoň metr osmdesát). Výsledky jednotlivých pozorování (a aplikací v praxi) by měly být dále podrobně analyzovány. Nakonec toho všeho by bodla vědecká konference na téma Jak píchaj básnířky. Vlezné 20€.

...jen pro ten dnešní den,.. tjádadýdadáá... roztomilé

No, znám pár homosexuálních psů a koček, takže bych řekl, že v přírodě nic nového pod sluncem. Z reprodukčního hlediska je to akorát dost neefektivní, ale že by to byla přímo zvrácenost? Hmm, úvod vyvolal možná větší ohlas než zbytek té úvahy, co?

dokonalé

Po tobě ale holky ale jistě podprsenky hážou taky, ne? (Tohle mi připomnělo Ona je Madona od Robo Grigorova)

Mám rád tvoje romantické básničky, jsou mi svou poetikou blízké, ale jen zřídka si tě v nich dokážu představit.

Musím se pochlubit, že moji rodiče přikoupili k naší zahradě kus pole za plotem a máme teď trochu vlastní louky na které v budoucnu možná někdo jednou postaví domek, ale musím říct, že, byť tam nerostou pampelišky, páč je tam tráva vysoká, není nad kus pozemku, na kterém roste ta trocha rozkvetlého plevele, který opyluje hmyz.

Ó jak ti rozumím! Tedy nikdy jsem na klavír nehrál. Ale teta měla nádherné křídlo u sebe v bytě a když jsme k ní přijeli, tak to bylo obvykle na nějakou návštěvu spojenou s oslavami a mě jako děcku bylo zapovězeno rušit dospělé a mohl jsem se na to hudební monstrum jen zbožně dívat. V paneláku jsme to mít nemohli a doma pro to taky nebylo místo.... máme na chalupě harmoniku a to je jen slabá útěcha, že to má taky takovou trapnou klaviaturu. Napsalas to hezky. Z té věty o stromu v plamenech je cítit vášeň.

Nechce se co? Nechce se opustit tu pitomou školu. Teď když už konečně víš jak na to. Já na základce poslední měsíce chodil po prázdných chodbách a koukal se, jak se o nástěnky opírá letní slunce a věděl, že je to naposledy. Nádhera. A na gymplu to samé. A na výšce taky. Teda občas jsem v kanclu sám a poslouchám to ticho na chodbě a myslím si, kolik ještě let nebo měsíců mi na fakultě ještě zbývá. ... No čeká tě to v lepším případě ještě aspoň třikrát.