Zvláštní, jak slova v dotyku hudby ožívají.

Přitom bez té hudby to zní tak smutně a s hudbou, jako když nad zlatými poly Hané zapadá v dálce slunce.

je tam tolik lásky že jsem si všiml jen jedné čárky ve větě. Jsem dojat.anebo blbě vidím ale gramatickou korekturu ať dělá někdo jiný za mě. Já jsem dojat.

a tyn klaun....to je pastelkou nebo fixem?

no horor holka, horor. :-)

nonsensuální experiment. Celkem dobrý, ale mi to nestačí, máš bohatou fantazii, mohlo to bohatě pokračovat a mohlas dojít k tak kardinálním nesmyslům, že by se nad tím člověk hodně pobavil. Ano na mě to působí kové jakésik zkrácené, nedopsané. Mělo by to mít pokračování. Třeba jak šla domněnka na houby a v houslích měla už deset hodin....

Člověk by se pak, jako Matttyna - to je nejspíš taky člověk, mohl domnívat, že píšeš alegoriia někde to má skrytý význam.

Dobrý pokus mladý padavane. Až na to mi - taký sme mI, to je čudné.

to said? Není to chybka? Nemělo by tam být to say?

Jináč je to pěkné ano. Ale pozor angličtina je s rýmy dost na štíru. Buď to všecko končí na ou (go, no, so..), ej (OK, stay, day, ) nebo end a pod. prostě je to jeden z důvodů proč angličani spatřují v rýmované poezii cosi ohraného, cosi co tu bylo stokrát pokaždé v jiné permutaci, jen se mění slova na koncích a to pak vede k tomu, že i tematicky jsou si podobné a vůbec. V tom je čeština ohromně vyspělá. Je bohatá a neohraná. Takže doporučuju psát spíše v češtině pokud jde o rýmy. I když vím, že sepsat něco v cizí řeči není jen tak.

Dilema Petra Parléře.

Pěkné.

V říši stříbrnění. Kam na ty výrazy chodíš (nebo letíš?)?

Promiň, vůbec jsem to nečetl. Ale chtěl jsem vyjádřit, že se mi líbí, že se dokážeš z nepříznivé kritiky poučit.

já? Ale inspirovat by tě mělo to stvoření s oranžovými vlasy ne?

nahoře v Beskydech už podzim začal. U nás na zahradě dozrálo tolik švestek, že se lámou větve. Miluju podzim, už aby dorazil i sem dolů.

Básnička je perfektní. Je lehká, je smyslná - to hlavně.

Obrázek je ....hm...motivující.

(Kdo tě teď vlastně inspiruje?)

ty rovné závorky jsou tam proč?

nedočetl jsem to

je to tak, v tomto případě kolonka Upozornit na chyby jaksi nedostačuje. Ale to mÍlit se je horor.

(Mimochodem ten Ind má náhodou pravdu.) Ind (stejně jako Němec) se píšou s velkým.

táta mává, máma mává

(to bych dal na konec)

To o tom ránĚ vyznívá skoro jako by nešlo o ráno, nýbrž o ránu. Ovšem jako ukolébavka se to povedlo. Je to krátké, jak ukolébavky mají být, dá se to říkat před spaním, je to dík rýmům snadno zapamatovatelné.

Obdivuju tvoji vytrvalost. Stále si někdo stěžuje (i já svého času, ale jak sis všimla, rezignoval jsem) a ty se stále držíš svého. To je charakter!

Zato já bych rád věděl, proč to píšeš. Wocogou? čtu to už po šesté a nic podstatného v tom nevidím. Když si představím, že jednou by to mohlo vyjít třeba ve víkendové příloze Mf Dnes, řekl bych že jsem dosud psal samé hovadiny a začal bych všude cpát takového bezduché nesmysly. Nebo se pletu? Není to bezduché a není to nesmysl? Ale včem to má ducha a jaký to má smysl? Že by dnešní svět z pohledu oplzlé patnáctky znamenal jen honbu za ukájením svých zvířecích pudů a kašlal na lásku? To má přijmout negativní pohled nějaké holky co si myslí, že pobrala všechen rozum světa? Mám se ošklíbnout nad vším hezkým co mě potká a starat se jen o svoje přežití? Mám uvěřit, že milování je relikt z dob pravěku?

Ani omylem.

Básnička je dalším rádoby přecitlivělým výkřikem bezduchého stínu do hluché tmy. Nic převratného. Podobných jsou tu stovky.

věčné téma, že?