hezké velmi

Vida změna ve formě. Tuhle formu po dvou řádcích mám rád. Dá se z ní hodně vytvarovat, má spád a je jednoduchá. Ovšem měla by tam být nějaká myšlenka. Možná jsi ji sem chtěl někam strčit ale není tu. Není tu předmět. Hlavní hrdina. Píše se tu o něm, ale není tu. zvuky v jámě nepatří nikomu určitému a to je špatně.

no jo. Je to tak nedospělé seznamovat se po barech, vyměňovat si čísla a rvát si vlasy, když ten druhý se neozve. Kdyby se neseznámili na rychlo v baru, ale třeba při kopání brambor, nebo ve válce, vydrželo by jim to i bez těch blbých čísel.

Myslím, že je dobrá celá, ale nikdy nepochopím, proč má česká básnička anglický název. Proč ji sakra nenapíšeš anglicky celou?!

A ten deliveryin komentář....je vtipný ano. Logicky z něho vyplývá, že to co napíšeš příště bude zase tím nejlepším, co kdy od tebe četla. A i když je to tvoje kámoška, měla by si dávat pozor na jazyk, nikdo na ty její sprosté výrazy není zvědavý. Trochu kultury do vyjadřování ne?

není to to nejhorší, je to pěkné.

spíš nedokonalé, kostrbaté a těžko stravitelné.

nevim co si o tom přesně myslet.

jak je to prostinké tak je to hezké. Příběh o dvojím špatném konci lásky ve dvou slokách. Pěkné.

ou

já francouzsky neumim. Zatím.

všechso bodů na poslední verš. Je dokonalý!!

Colorko, colorko, už zase tě opustil, zase tě zabil a tys umřela...to je tak smutné. Ještě že tma , ta mlosrdná tma udrží tvou hrdost neoslabenou. Ta věta s tou tmou je geniální.

To snad ani nejsi ty? To musel zrovna běžet nějaký dokument o potápění ne?

klepete na dveře extáze? Houby. Bušíte!! Vy je samým chtíčem rozlomíte. Kdepak motýli. Použilas tu pěkné obrazotvorné motivy. Hezké. Máš stovku.

Ano, v podstatě souhlasím. Výhoda i nevýhoda okamžiku tkví v jeho krátkodobé životnosti. Jednou je to dobře - to když jde o negativní okamžik, jindy je to škoda jako v tomo případě. A okamžiky jsou smysly pochititelné, výborně, zachytíme je očima ústy, údy (strašné slovo) a td. A okamžik je o to silný o kolik je hrozný nebo blažený. My máme tu výhodu že si ho můžeme semtam zopakovat. No básnička je na mě příliš jednoduchá, já jsem zvyklejší na větší myšlenkový obzor, na skryté významy a tak. Ale je aspoň krátká a to je jak by šel mozek na milou dovolenou. a něco ti poradím: Kdyby se to nerýmovalo, bylo by to úpřímnější a nebylo by to tak nucené jako v té poslední větě.

a kondomy jsou moc těsný...hm, tak buď to byl ten důvod, proč si ho nebral, nebo bylo důležité upozornit na fakt, že mládež je uvědomělá a srdce historika zaměřeného na dějiny každodennosti zaplesá.

až na ty vynucené opice je to velmi dobré. Ale nesouhlasím. moje kroky vede teda mozek a ten netepe a kdyby ano, bylo by to legrační. Vlastně za to můžou básníci jako jsi ty nebo já, že balamutíme lidstvo tím, že srdce je všeho příčinou. Lásky, víry atd. Ovšem, kdybychom psali pravdu tak to by byla hrůza: Můj mozek po tobě prahne...zní to hrozně. :-)

kdo by se po těchhle verších mohl smrti bát?

Já si na ni sáhl a už o ni nikdy psát nechci. Je to jak říkáš, chytne tě a s tebou zatočí se a ikdyž se ji bojíš, tajně po ní toužíš a jednou ji chytnut nepustíš se.

kurtoazie nevymřea, jen na sebe vzala jinou podobu. Dílo je hezké.

Zvláštní, jak slova v dotyku hudby ožívají.

Přitom bez té hudby to zní tak smutně a s hudbou, jako když nad zlatými poly Hané zapadá v dálce slunce.