klepete na dveře extáze? Houby. Bušíte!! Vy je samým chtíčem rozlomíte. Kdepak motýli. Použilas tu pěkné obrazotvorné motivy. Hezké. Máš stovku.

Ano, v podstatě souhlasím. Výhoda i nevýhoda okamžiku tkví v jeho krátkodobé životnosti. Jednou je to dobře - to když jde o negativní okamžik, jindy je to škoda jako v tomo případě. A okamžiky jsou smysly pochititelné, výborně, zachytíme je očima ústy, údy (strašné slovo) a td. A okamžik je o to silný o kolik je hrozný nebo blažený. My máme tu výhodu že si ho můžeme semtam zopakovat. No básnička je na mě příliš jednoduchá, já jsem zvyklejší na větší myšlenkový obzor, na skryté významy a tak. Ale je aspoň krátká a to je jak by šel mozek na milou dovolenou. a něco ti poradím: Kdyby se to nerýmovalo, bylo by to úpřímnější a nebylo by to tak nucené jako v té poslední větě.

a kondomy jsou moc těsný...hm, tak buď to byl ten důvod, proč si ho nebral, nebo bylo důležité upozornit na fakt, že mládež je uvědomělá a srdce historika zaměřeného na dějiny každodennosti zaplesá.

až na ty vynucené opice je to velmi dobré. Ale nesouhlasím. moje kroky vede teda mozek a ten netepe a kdyby ano, bylo by to legrační. Vlastně za to můžou básníci jako jsi ty nebo já, že balamutíme lidstvo tím, že srdce je všeho příčinou. Lásky, víry atd. Ovšem, kdybychom psali pravdu tak to by byla hrůza: Můj mozek po tobě prahne...zní to hrozně. :-)

kdo by se po těchhle verších mohl smrti bát?

Já si na ni sáhl a už o ni nikdy psát nechci. Je to jak říkáš, chytne tě a s tebou zatočí se a ikdyž se ji bojíš, tajně po ní toužíš a jednou ji chytnut nepustíš se.

kurtoazie nevymřea, jen na sebe vzala jinou podobu. Dílo je hezké.

Zvláštní, jak slova v dotyku hudby ožívají.

Přitom bez té hudby to zní tak smutně a s hudbou, jako když nad zlatými poly Hané zapadá v dálce slunce.

je tam tolik lásky že jsem si všiml jen jedné čárky ve větě. Jsem dojat.anebo blbě vidím ale gramatickou korekturu ať dělá někdo jiný za mě. Já jsem dojat.

a tyn klaun....to je pastelkou nebo fixem?

no horor holka, horor. :-)

nonsensuální experiment. Celkem dobrý, ale mi to nestačí, máš bohatou fantazii, mohlo to bohatě pokračovat a mohlas dojít k tak kardinálním nesmyslům, že by se nad tím člověk hodně pobavil. Ano na mě to působí kové jakésik zkrácené, nedopsané. Mělo by to mít pokračování. Třeba jak šla domněnka na houby a v houslích měla už deset hodin....

Člověk by se pak, jako Matttyna - to je nejspíš taky člověk, mohl domnívat, že píšeš alegoriia někde to má skrytý význam.

Dobrý pokus mladý padavane. Až na to mi - taký sme mI, to je čudné.

to said? Není to chybka? Nemělo by tam být to say?

Jináč je to pěkné ano. Ale pozor angličtina je s rýmy dost na štíru. Buď to všecko končí na ou (go, no, so..), ej (OK, stay, day, ) nebo end a pod. prostě je to jeden z důvodů proč angličani spatřují v rýmované poezii cosi ohraného, cosi co tu bylo stokrát pokaždé v jiné permutaci, jen se mění slova na koncích a to pak vede k tomu, že i tematicky jsou si podobné a vůbec. V tom je čeština ohromně vyspělá. Je bohatá a neohraná. Takže doporučuju psát spíše v češtině pokud jde o rýmy. I když vím, že sepsat něco v cizí řeči není jen tak.

Dilema Petra Parléře.

Pěkné.

V říši stříbrnění. Kam na ty výrazy chodíš (nebo letíš?)?

Promiň, vůbec jsem to nečetl. Ale chtěl jsem vyjádřit, že se mi líbí, že se dokážeš z nepříznivé kritiky poučit.

já? Ale inspirovat by tě mělo to stvoření s oranžovými vlasy ne?

nahoře v Beskydech už podzim začal. U nás na zahradě dozrálo tolik švestek, že se lámou větve. Miluju podzim, už aby dorazil i sem dolů.

Básnička je perfektní. Je lehká, je smyslná - to hlavně.

Obrázek je ....hm...motivující.

(Kdo tě teď vlastně inspiruje?)

ty rovné závorky jsou tam proč?

nedočetl jsem to