jen se nenechat odradit.

Milé dílko.

Ale až si budeš číst dílka jiných, zkušenějších autorů, začneš psát jinak. S větší grácií, řekl bych.

je to (až na ty chyby) velmi povedené. (Snad je to hudbou, kterou zrovna poslouchám...

Ó takhle já asi psát nikdy nebudu, s o to sadističtějším sebetrýznivým potěšením tě čtu.

myslím, žes chtěl napsat cejch ne cech. Je to hezké, není to veršovaná próza? Je to takové těžko stravitelné, plné nikoli slov ale termínů a termínových spojení: vodopády slz štěstí, zažehlé snítky z myšlenek, katedrála...
Báýseň uzavřená těžkými vraty co se otevřou ale s námahou.

c´est la vie

i mi sa to páči, len mám takový dojem že slovo oDprostit snad ani neexistuje?

Jo četl. Smutný příběh. Vypráví o tvrdém životě bez soucitu z něhož jediným vysvobozením je smrt.

příliš vyhrocená filozofie nemyslíš? Lidi si náhodou rozumí. (i my si teď rozumíme)

až se tak stane, nastane konec světa.

Kdo chce psát pravdu, ten ji napíše. Kdo to neumí a nechce lhát ať nepíše. Na to aby člověk napsal něco, tak aby to jiný nepochopil jinak, nepotřebuje odbornou terminologii.

to ze mně děláš ty sám. Argumentuj! Přesvědč mě! Co když máš pravdu ty?

Jsi nepřesvědčivý.

ne

je to super, ale ta čecháčkovská čeština je vážně otřesná. Literáti-obrozenci z 19. století bojovali proti němčině za češtinu, ale teď se obracejí v hrobě, jak se to zvrhlo.

áha.

Nesmysl.

a tohle je ironie?

no ne. To není ironie. To mi vysvětli.

tak tohle ty za nocí vlahých recituješ svým dívkám? A chápou to?

takže podle tebe stačí papír a tužka?

to je jako: šimli jste si někdy při plavání, jestli ohýbáte prsty na nohou?

Nevšimli, proč taky. Detaily nejsou nikdy zapotřebí, když ten zbytek funguje jak má, ne?