To je pozoru-hodný počin. Jak dlouho už píšeš básně?

Tohle vypadá velmi profesionálně. Aspoň po obrazotvorné stránce a taky tématické. Ta báseň je vlastně plná otazníků na které je třeba neodpovídat, protože je otázkou i odpovědí v jednom. O co všechno příjdu, kdyby? No o to všechno, co vyjmenuju a co mě fascinuje.

Moc se mi to líbí. Už jen pro ty popsané detaily světa, které jsou ve své všednosti tak krásné, jako třeba ten asfaltový chodník.

ARA: To je spíš shrnutí než soud. Váhat, jestli udělit komentář nebo ne, jen na základě toho, že autor se už před tím neosvědčil, byť dílo by na komentář bylo, je tak trochu předpojaté. (to je spíš narážka na tvojegps). Komentátor nezanechává komentář jen autorovi. Já si čtu komentáře taky. Vlastně jsem byl ochuzen o reakci, kterou u homérových děl celkem automaticky očekávám.

No, zdá se, že dílo opět vyvolalo emoci. Takže pokud bylo nahlíženo nezaujatě, tak je to podle Kantovy estetické teorie dílo umělecké.

Podle Kanta může být umění krásné (Mona Lisa) i škaredé (výstavy Damiena Hirsta). Tak proč dokolečka odsuzovat Homéra jako neumělce?


No a abych odpověděl na otázku z konce toho uměleckého ,, skvostu", tak kdyby se všichni začali chovat přirozeně, do dvou hodin by přestal svět existovat.

...není.

Ta báseň je krásná. Ne snad proto, že si Puero hned vybavil tragédii s Ikarem, která je tam nejspíš zakódovaná, ale spíš pro tu nezastavitelnou mašinérii továren na křídla, která hoří na Slunci a nutí odvážné létat jen nízko při zemi. A žádný další Ikaros je svou smrtí nezastaví.

Tohle je zatím aspoň podle mého, tvá nejlepší báseň. Je pozitivní - to je to první, je zamilovaná, to je to druhé a to třetí je její jazykomalebná lehkost. Je nádherná. Duhová.

jaký je to pocit co máš po noční můře?

Koupil jsem si pastelky v kterých spí duha. Třeba je použiju?

Pošli pošli, a neautocenzuruj. Dostaneš pak povídku o mladém rybáři a škebli. - hrome kvůli téhle povídce jsem nemohl jednu noc na horách vůbec usnout a ikdyž mě už bolely oči, vyťukal jsem ji do notebooku. Stále čeká.

No právě že jen dva a já už tři nebo čtyři dokonce?

Ale píšeme!

Mám skoncipovaný opravdu šťavnatý dopis. Jenže jsi na řadě, tak čekám, co mi pošleš. Dokonce jsem si koupil už i známky na dopisy. (Hodně známek)

No pokud je lákáš na takové perly, tak se jim fakt divím.

Ach ty přechodníky. To je české prokletí. Přitom znějí tak bezva, když se použijí špatně. Když se použijí dobře, znějí divně a podezřele.

Z té básničky na mě dýchlo čokoládové město Orion v šest večer, kdy do kašny běží nabrat čokoládu panenka v puntíkovaném šátku. Básnička je jiak skvělá.

Stále ti vcházejí do snů princové?

...povedla se ti.

Má to holka těžký no.

Nu, ty píšeš stále více normálně. Člověk, jako je Puero, který si zvykl na jistou notnou dávku abnormálna ve tvých verších, je najednou začíná čímdál častěji postrádat. Třeba tenhle totálně akademický obrat: ,,Zaobalování konkrétna nekonkrétní rétorikou" Pomalu si začínám myslet, že každé ráno v devět posloucháš na Vltavě Rondo!

Nemůžu ale říct, že by to byl obrat k horšímu. Spíš nevycházím z údivu. Poslední čtyři věci, co jsme od tebe četl se od těch prvních, co jsem četl, odchylují podstatně tím, že se stále podobají frazeologií dialogům z filmů Woodyho Allena.

Dokonalý obraz přetvářky je to poslední souvětí. Klasický komentář, který vlastně říká: Seš vadnej a už se s tebou nehodlám otravovat.

...literárně funguješ :-)

(neznáš)

Ono je to vlastně krásná báseň. Jen se nedá číst.

Super. Úplně jsem si vybavil jednu moji spolužačku z gymplu (však R.P.) která byla každé ráno ve vlaku symbolem znechucení.