Velký bud se vrátil a hned s japonským haiku. Podařený návrat barde. Máš jich víc?

Chtěl bych být někdy v kůži tvoji holky (teda pokud o těch verších ví). Charismatický bubeník s citem vidět maličkosti v jasných odstínech. Takový jsi ve svých básních (často).

Je věru řádně vyuzená. Hodí se na sté dílo. Chválím.

milé

Taky zaujala. Svižným tempem, počtem slov na řádku...počtem dobře volených slov na řádku. Délkou a hlavně poslední slokou. (tou o nesmrtelnosti)

Hezké, skoro to vypadá, jako by vztek byla nějaká viróza, kterou se člověk nakazí asi jako se nakazí štěstím.

Jéé Houmer se vrátil.

Devils_PIMP: já jen tak, ze soucitu k přírodě. Přejte život chudé štěnici, neutopte blechu na lžíci.

To jen že na mě z té básně dýchlo léto, rozkvetlý park a růže a pak jsem si uvědomil, že se to jmenuje Včera v parku a uvažoval jsem, kolik včera v parku rozkvetlo květin v tom mrazu....ani milence nevidět v tenhle čas riskovat opar....smutné období. Spíš na provaz, než lásku.

Jééé neničte kytky! Ženy jsou tak kruté. Přijímají od mužů zabité rostliny jako důkaz lásky. Vandalismu! Ještě jsem neviděl, že by muž daroval ženě sazenici v květináči. Ne, ne ulomit tu květinu a otrhat celý voňavý palouk, jen aby si ji mohla dát za ucho....stejně ji pak povalí v trávě a ta kytka spadne. Zachraňte květiny! Zabraňte lásce!

hm, docela zdařilá reklama

Tenhle styl znám. Je takový ryze dívčí. Se závorkami, které zveřejňují ty stydlivější části. Jen je tam víc hvězdiček než normálně.

Zdá se, žes v tom vztahu pochopila zákonitosti jimiž se řídí a našla štěstí. A kdyby už pohasínalo, znáš prostředky jimiž ho vrátit do hry. Máš svou lásku podchycenou a prozkoumanou. Hezké.

supr hra

Puero ti tady tiše tleská ve svém maniodepresivním megalomanském koutku. Někteří se z euforie už neproberou. Přinesou si ji domů a nakazí ostatní.
Docela nedávno jsem byl s přáteli v Brně (zase to město, pomalu si zvykám) v zemské galerii a nahoře v patře ve stálé expozici to začalo středověkými ikonami. Nu, umím ocenit umění, i když není zrovna mým šálkem kávy, ale docela jsem se s kamarády pobavil nad jednou věcí: vlastně teorií - na starých obrazech mají živí světci kolem hlavy aureolu - svatozář - ale popravení mučedníci, v momentě, kdy jim hlavu usekli (nebo je jiným důmyslným způsobem zbavili života), přestali ,,svítit". Zkrátka svatozář se na mrtvolu nevztahovala. Ani v jednom jediném případě. Šmik a jako když ho vypnete.

Vzpomněl jsem si na to až teď v souvislosti s tou euforí a lepším světem ve tvém díle. Svítíme i v euforii? Co myslíš? Nebo se vypínáme sami?

čárku za poutník

je to hezké, taky mi tam nějak nešlo spojit modrou lásku se zelenou hvězdou, ale to je jen takový detail. Je to povedené a mně se to líbí.

Milé. Takové kulaté a teplé, neškodné a tvárné. A není to jednotvárné.

Je to super.

Tedy začátek je (odhlédnu-li od gramatických chyb - a těch je!!!!) genitální! Perfektní. Obzvlášť teda ty babičky a jejich svetry. Takový jasně řečený srozumitelný konec světa. Ale jinak bych báseň smazal už od těch výzev. Perfektní je to po: a už k nim nepovede žádná cesta.

Ono sice mám rád, když se rýmy pěkně melodicky vážou v rytmicky uspořádaných větách a jsou přirozeně stejně dlouhé, ale dokážu se od toho oprostit. Za poslední várku svetrů jednička s hvězdičkou.

Jinak teda já osobně se těším na ty dny, kdy bude mít Česká republika moře. Zvýší se turismus a puero si na stará kolena koupí jachtu.

Mnóó, chvíli jsem uvažoval, proč je to pod básněmi. Po obsahové stránce jo, po formální, leckterý básník by měl nejednu námitku a křičel, že to nemá ani verše ani sloky a vůbec.....ale pak si vzpomenu na některé básně Piera Paola Passolliniho a je mi to jasné. Je to pěkné svádění.

No, dokud bylo na psancích bodování, v profilech jednotlivých autorů sis mohla najít jakou průměrnou známku básním dávají. To byl nejlepší indikátor, jak odhalit pochlebovače. Ale myslím, že pochlebování od oprávněné pochvaly je rozeznatelné i bez toho. Ostatně teď se v poslední době rozjelo hodně diskuzí na toto téma: bodování a počet vkládaných děl. Třeba to někam povede?

Ne, Náčelníku, nepovažuju se rozhodně za pseudobásníka.