Jak jsou ty ženské kruté a náladové co? Kdyby ji do ucha pošeptal: ,,Uškrtím tě, chceš?" to by byla teprv sranda.

Nelíbí. Kdyby ta báseň poskytla aspoň nějakou odpověď....ale ne. Je to slepá cesta, která nikam nevede a navíc to není zábavné. Sorry.

Snad se pletu, ale podle mě je to o ničem.

Líbí. Tvoje každodennost nepostrádá jistou psychedeličnost. To máš dobrý.

a já myslel, že trocha flegmatismu je zdravá

Hezké. Ta nesmělá láska si jistě ještě ráda zdřímne, pokud se vrátí zima do korun.

Proč jsi změnil název? Ten předchozí snad nebyl dostatečně dostatečný? Co to je relaxační ňadro? Je nafukovací, nebo se plní mlékem?

Ujde. Dobroš.

Tohle je super. Taková obrazová báseň. Ten slovosled je sice leckde ne právě běžný, ale to je v cajku. Taky je v tom cítit nějaký cizí básník. Někdo tě asi silně inspiruje. Možná nevědomky. Kdo?

Nu, je to Pimpoidní (Devilovi podobné). Ale taky tím horším: nesprávnými přechodníky, množstvím slov, ze kterých už po staletích strach vyčpěl a staly se z nich jen bezzubé symboly, které básníci dávají pořád k sobě jako kat a kápě třeba. Mimochodem tuším že se té kápi správně říká kartika. Taky tam máš nějaké chyby, někde ti chybí ch třeba.

Ale nerýmuje se to, to je dobře. Rým by to zlehčil. Nicméně si myslím, že ten styl, jakým skládáš verše, i po vizuální stránce se hodí k vážnějším tématům, ne hororovým.
Pojal jsi to nicméně zdárně. Jo.

Nynější junioři na tuhle dobu budou asi vzpomínat tak jako ty na svou. Hezky jsi to napsal. Moc hezky. S nostalgií. Myslím, že jsi v té úvaze popsal, jak je dnešní doba vtíravá. Jak vnější svět narušuje ten intimní - soukromý - věčným pípáním mobilů, schránkou přecpanou letáky a zprostředkovateli čehokoliv, kteří zastavují lidi na ulici a nabízejí výhodné nabídky. To je hold pokrok.

Není to špatné. Líbí se mi to, jen mi to nic moc neříká. Já rád nad básněmi přemýšlím a hledám skryté významy.

Jen sedm? A není to málo Homére Homéroviči?

Á tady si někdo brousil zuby že vyhraje soutěž o psaneckou hymnu, co?

Dělat v lese má své výhody: medvěd k obědu. Každý den. Bude to mít ale důsledky: chlupy se ti změní v štětiny.

Včera jsem seděl v knajpě (nad Plzní a Radkem) s kamarádem, který ztratil iluze. Je to smutné. Hořké. Rodiče se rozvedli, on se odstěhoval a s inženýrským titulem dělá kolotoče v Hyundai. Bojuje s rutinou a já mu asi seženu nějakou vážnou známost. Brrr. Tvoje kočka má veledůležitou funkci v tvém životě - vytrhuje tě z rutiny aby ti čas utíkal pomaleji.

To se ti podařila přímo barokní báseň. Vnímám ji jako fresku na kupoli (nebo kopuli?) barokního kostela, kde se v mracích tetelí prdýlky andělů a svatých.

taron: Bůh je absolutní....hmm, Bůh je tedy singularita? (nebavme se o Bohu) ta tolerance by se měla týkat taky tolerování negativních reakcí, ne?

Ale aby se neřeklo, že odrazuju od psaní: piš Plajdo, piš. Tvoje cesta je uměním poetickým bude dlouhá a na každém rohu potkáš kritika, který ti vmete chybu do tváře, ale cíl bude blíž a blíž. Nic se Plajdo, nic se nebojíš?

......on to ještě dneska někdo uznává? Vade retro satana.

Stranou všech netolerantních polemik nad potížemi s peristaltikou nutno říci, že absolutní rým je tragédie poezie, protože ukazuje, jak chudý má autor slovník. A není divu, že leckoho - včetně puera - odradí od četby.