Zajímavá báseň. Hlavně konec.

Víš, pro budoucnost, potomky potomků našich potomků a mnohem dál...jsme už teď mrtví. Tak proč nevryjem někam do kamene, jaké to je?

Ó jak vzrušující. Předposlední věta obzvlášť. Chválím. Hlavně odvahu chválím.

Barde bylo to dlouhé a středověky archaické (rytířské) a nijak zvlášť originální, ale, u Jupitera!, bylo to tak krásné= a dojemné! Máš jedničku.

To je nové, to je moderní takhle rým zakrýt. To byl záměr? Chytrý záměr.

To už snad ani není miniatura, ale heslo, pokřik.

Ne. Nemám je rád. Lidi je používají směšným způsobem.

Ou, to naštve.

Naplňuj, naplňuj. A až dojdeš naplnění (zní to tak úchylně) naplň i nás. Nás nenaplněné. Ó Vavrysi.

(Báseň je velmi podařená)

téměř (do každé kategorie)

To je ale hnusná pomsta! Tys mu snědla nanukáč.

Křapláku pořád tě můžu číst. Pořád máš co říct.

áhá, taky máš doma historickou jabloň až z gaden paradice

Milé. Ale nějak potouchle to na mě působí. Takovým ...nevím, jako naháněním chlupatého zvířete do náruče stejně chlupatého úchyla (nic ve zlém) V tom je to jaksi komické. Jsem háklivý na slovo zřít v české poezii. (to jen na okraj)

Je to mysteriózní a křehké. Líbí.

LUKiO: Eliška Vobrubová: derrry: ARA: Navrhuji podat návrh ústavního zákona, který by jasně deklaroval právo psát přechodníky špatně, protože jen ty špatně napsané znějí dobře.

Tři až čtyři roky před krizí a už jsi viděl zdražování. Tvůj skřítek se činí.

Méně mléka!

Puerovi se bude líbit teprve až bude Rimini s velkým R.

Humáč, exhumáč.

Skvělý výběr do skupiny.

Puero by nejspíš taky neodkopnul, pomohl by. Ale nelitoval. Jednak lítost nikomu nepomůže a jednak si ji slabost nezaslouží. Drsná varování - taky varování, ale to víc se vůči nim člověk obrní.

Byl to ukvapený závěr. (Vycházel z toho, jak to dílo vypadá surově) No ale smutný to není. Mně ten člověk blízký není.