Vesmírné erotické polohy jsou relativní. Tak třeba Slunce se ve skutečnosti na obzor nedere, to my se natáčíme, abychom měli Slunce v poloze na obzoru. Poloha "na obzoru" to zní dobře - v živočišné říši by to mohla být poloha s hlavou v rozkroku.

...čili život již ne štěněte.

Pěkné

Pěkné a smutné. Přemýšlím, jak chutnají nezralé zelené třešně. Asi moc sladké nebudou.

Stále častěji se nachytávám, že dojem, jaký ve mně básnička zanechává se dost odvíjí, od aktuálního rozpoložení a třeba od hudby, která zrovna hraje, takže, když nejsem duševně v souladu, málo co mě dost nadchne. Tady jsem v souladu. Název neřeším. Pomáhám zrovna organizovat výjezd starostů z mikroregionu Telčsko k nám na severní Moravu, možná proto mě to ťuklo?... spíš ne.

Napsal jsi to s příjemnou porcí nostalgie. Líbí se mi to. Taky jsem byl v Telči. Proběhl jsem náměstím a dal si v restauraci pstruha. A vím, že bylo léto a já měl zrovna taky období platonických lásek, které zanechaly hluboké rýhy na neokortexu. Telčské náměstí je kulisa jak ze Smetanovy opery. A že je Fanta dražší? Kolik sis jich mohl koupit tehdy a kolik dnes? A s nostalgií a platonickými láskami je to stejné.

Smutné a to ještě netrpíš depresí ze subjektivního vnímání času jako já. Na základce a na střední jsme zjistili, že když má organismus vypěstovaný návyk na alkohol, tak má člověk větší šanci, že přežije otravu methanolem. A tak jsme si snažili co nejrychleji vytvořit odolnost pro případ otravy a ejhle po dvaceti letech ti doktorka řekne, že se ti začíná zvedat hladina cukru a je třeba ubrat abys neměl ztučnělá játra, kornatějící tepny, cukrovku, infarkt... nasedneš do rozjetého autobusu, v kapse Skácela a je plný krásných sexy lesbiček, nic pro tebe, to je smutné. Ale láska tam někde byla, takže dítě, nedítě, máš fajfku a život jsi nepromarnil. Asi. Z čeho jiného má básník čerpat naději?

Vida, zas jednou malý šperk na psaneckých stránkách. Tohle je hooodně dobré. Poetická samota. Bez ozvěn, která se stává všedností. Zaujalo mě slovo HEZKOST. Máš evidentně básnický cit pro náš nelehký ale krásný jazyk. Rád jsem si to přečetl a procítil.

... a s pořádným provazem.

Podobné básničky mi vždycky připomenou, jak jsem kdysi chtěl vytvořit obrázkovou učebnici malých ptáčků pro děti, aby uměly poznat sýkorku, hýla, rehka, vrabce... každý ptáček měl mít obrázek a pěknou krátkou říkanku.

Hezké, to mi připomnělo, že už chci na svoji chaloupku, do své ukryté poustevny za liškami a medvědy a vlky, honit se po lese za laněmi, brouzdat ranní mlhou a šlestit listím pod nohami... mám v kanclu zimu.

Mám to úplně stejně.

Pěkné surové. Nejeden svatý Jago na své pouti mozkomíšními uzlinami obejde své santi-ego po špičkách, aby si externě zanalyzoval, jak na tom vlastně je (nebo jsou?!).

Pěkné veselá vráno, velmi pěkné. Sedla mi tahle kavárenská lyrika.

Popsals to moc hezky a plasticky. I já si to dávne leto představil v jasných barvách. Fajn počin.

Homér: To máš odkud take informace prosím tě?

Pěkná věc plná obrazů. Je to plastické, rychle se to čte, zajímavý počin.

Zaujal mě rým groteska - netleská. Asi ti ho někdy ukradnu.

Asi je to moderní přístup k... nevím, lásce asi ne. Takový termínovaný spořící účet.
Popsala jsi to trefně.

Panorama s kozama se dá zařídit vždycky - holky vědí jak.
Ale jináč ano, podzim dá se říct v čudu, zima ještě daleko, lidi přešlapují na vánočních trzích a je jim trapně, poldům se samopaly je taky trapně, teroristům s dynamitem pod pláštěm je taky trapně, není to ono. Ten sníh nějak k těm teroristickým útokům na vánočních trzích prostě patří.

Super.

Hrátky a ještě v rýmech.

Že by se tak trvanlivý fenomén jako čas dovedl fragmentovat do střepů? Zajímavé. I z ryze fyzikálního pohledu. Takové střípky se jistě krásně lesknou duhovými barvami minulosti. Šťastné oko ve kterém uvízl podobný střep.

A propó čeština by si pro střep zasloužila nějaké lepší pojmenování, zvukomalebnější, barvitější a delší.