Ty jsi začala kouřit?

To je spíše z hájku.

Rád tě čtu. Takže tě okouzlil, probudil a zmizel?

Ze snů ti zbyly
rezavý konzervy

Yana: mannaz: LadyLoba: hototo: Díky, zasloužíte si medaili, že jste to celé vůbec přečetli. Holt se teď budu válet a pracovat za mě budou druzí. Nějak mě to nebolí (na běhání a sezení to ovšem není, jinak ok), ale ať už se to normálně zahojí, tu celkovou narkózu moc nedávám. Užijte si jaro! Hlavně ať vám duben nevyzpytatelný nespálí květy...

Krásný dílko.

Ať si holt manžel vezme tu viagru, když to jinak nejde. Předjaří je drsný no. Mělo by to být v zákoně. Partner o tebe dva měsíce nezavadil? Šup, tu máš milence nebo milenku placenou státem. Nový úřad. Ústav pro výzkum rozkoše.

Super.

Třebas ta báseň přijde až po půl roce v šedi. Pozdravuj tam.

Tady třebas pozornost udržet dokažu. Špica výpověď.

puero: A co veleboucí? To je originál.
Já u těchto básní bohužel nejsem schopen udržet pozornost.

Jarda468: Paul Bulva mi jí šlohnul.

Ta poslední je jako příjezd na chatu po zimě. Hezké.

Slovo kámo je novodobý mor. Zlaté ty vole.

Díky moc za komentáře. Podle mě je to dílo ze zadní strany deníku AHA! Leda na to oškrábat brambory, zmuchlat do kuličky a vyhodit do koše. Spalovna Chotíkov vám děkuji za vaše dary.

Yana: Ty kráso, mě rádi fakt neměli! A ještě měli i přisluhovače jménem jayjay. Ale což, jak říkáš, alespoň se něco dělo.

Konečně taky nějaká dobrá sociální epická poezie. Konečně má jedno slovo na řádku smysl.

Psavec: Dlouhý nesouhlasný komentář? Smažu celé dílo a strčím hlavu do písku jak Irenky pštros. Takhle se toho poklidného mezigeneračního dialogu nikdy nedočkáme. Nikdo ti tu nenapsal, že jsi starej vocas a píšeš bezobsažný sračky. Nowiš začal diskuzi dobře. Fakt to mohlo být ještě zajímavé, rozebírat rozdíl mezi lesbičkami a lesbami.

Fotřík, jo? Hustý je, že tyhle věci člověk začne řešit, nebo si je alespoň uvědomovat třebas až ve třiceti, ve čtyřiceti. Někdy to přijde až s vlastními dětmi. Já nevím, jestli mě táta vůbec někdy za něco pochválil. Nebo jestli si to jen nepamatuju a jen živím neexistující křivdu. Ale každopádně sebevědomí mi fakt nepěstoval. No teď valí bulvy, jak jsem si i s malým dítětem poradil. Protože on to neuměl, jeho táta to asi taky nedělal, přitom děda to byl nejlepší, tahal mě do hor. Tak nevím, vidím naději v tom, že my budeme na svě děti nejlepší. Číst pohádky a tak. Prostě ten Svět obrátíme k lepšímu přes naše děti. Třebas je ta báseň o ničem jiném. A to tu ještě nerozebírám matku, to je teprv odvar. Psychologické básně, ty jsou dobré.

Dospělost je tvrdá pěst.