Zbyla aspoň šupina?

JSH: Díky za koment. Mrknu ti do šuplete.

Snad jen kámen
nezbude tu jednou
jen po lidech.

Jsou nenaplněná setkání, která mrzí celý život.

To nebude večerníček...

Přihazuji jedny oči k hromadě zvědavců. Sociální kontrasty, vděčné téma. Mám se bát pokračování? :-)

Báseň výstižná. Bohužel.

Člen fanklubu k tomu jen dodá- rozčeřen.

Kočky nemám rád. Žárlím na ně snad.

Za zády vám budu státi
Duši Vám pilovati. :-)

V cele stála, stále nahá
svršky zabaveny, oči rozpáleny.
Když propuštěna z žaláře.
Patrolou smýkla doma
mezi polštáře.

V přesahu těl ta něha stále žije, tůňku sotva plní, však ke hvězdám plyne.

Patina zkrášluje pokud zdobí moudrost, dodává jí sebevědomí získané časem.

Zvláštní přání, ale kdo netouží, netrpí.

Taky bych to chtěl zažít, jen bych doufal v pár vrstevníků.

Kmotra kosou dávno sekla
davu před úřadem se lekla
aby nespáchala cechu zradu
obchoduje pro viagru.

Výborná, úderná, odtažitě vyzývavá na návnadu perfektní. Štika jasná. :-)

Jak scéna divadelní s rytmem , hezké...

Projevit lítost je těžké, protože máme strach býti slabými. Bůh.... je-li? (otázka formy) na ty silné, bezcitné nakládá bolest, aby si mohly užít svoji tvrdost ve svém těle. Lítost je lékem měkké povahy co jemně často i slzami léčí tvrdou náturu.

I stavěli chrámy krásné, nebo pevnosti, hrady či žaláře. Každý se obezdíme něčím, často velkolepým v čem vegetujeme, bojujeme nebo jsme vězni ve svých kobkách. Ty jsi mistr zedník, kameník jenž nezná zahrady a sady, lesy a louky. Od zdi ke zdi běháš. Zazdil sis snad dveře? Báseň je moc hezká.