Dandy: Díky za tvůj soud
chválu vždy příjemné
je vyslechnout....

Psavec: Díky dědo vševěde, ať se ti zle nevede. Až vypadne ze zdi tvůj kámen, bude s Námi Amen. Hodně zdaru umělče radosti.

...a Já do vínku ti dávám
ať uchopíš co otec chtěl ti říct
ať máš vlohy vnímat semafory
ať duše vidíš, nejen stroje
ať s hlavou nahoře zvedáš
co je dole.
Ať zbrojí tvou budou vždy
tvé postoje co šeptá
ti nyní ve stoje Táta.

KarelVrba: Mezi básníkem a malířem je jen ten rozdíl, že my malujeme verbální obrazy pokud možno duší a malíř maluje předlohy vice méně alchymií barev a štětců pokud možno srdcem. Soustředěním vyplavujeme všichni dopamin což je chemický produkt světla neboli světlo těla, stáváme se prostorem.

Dandy: Jsem dlouho nic nevypotil .Ženský- věčná inspirace ..

Terri42: Díky moc. Jsi její první kmotrou. Ještě ani neoschla. Dívá se na sebe tvýma očima.

Hlavně běda tomu ,kdo příběhy nemá.

Každý je kalichem prázdným či plným. Plníme , rozlíváme či jsme vyschly, možnosti máme, jsme bezední.

Moc hezký. Touha je silný zdroj energie. je to jako štěpení atomu vášně na molekuly částic kdy polibek je reaktorem a vše je kolem tak nějak radioaktivní, ale netoužíme po záchraně. Chceme být rozpuštěni v letmém dotyku rtů v absolutno.

Klam?? fenomén to znám.
Přesto nyní zapadá do soukolí
všedních dní.
A kde je realita??
Je pohřbená již, či jen skryta?
Kdo ještě ty rozdíly vidí?
Co udělá iluze z lidí?
Stíny z mlhy.

Ti dva už dávno se znaly
to ještě za luxusní
jevily se hrady.
Slovíčka utkala jim cestu k sobě
přesto že stovky let
už leží spolu v hrobě.

Barde , barde roven králi
tvé verše kdysi všichni znaly
také tvoje báje a britské háje
s dívkou jménem Brigita ve větru
tancovaly.

Košile drátěná spodky plstnaté
halena z kopřiv zadky nahaté
hromada zbroje pod postelí leží
kord vztyčený však na hlídce střeží
rozťal před chvílí již dvě půlky
marně běžela před rytířem
schovat se do komůrky.

Alchymisto Darku co za lektvar pořídil jsi na jarmarku? Brigita se napila , do tebe se zbláznila. Láska ve Vás krásně hoří doufám že hned nedohoří. Pilně spolu přikládejte záležet si na všem dejte. Pro křesadlo rychle běžím, troud v kapse suchý střežím. Jakmile potkám hořlavinu svalím na Vás všechnu vinu. Kdo má mít nervy s Vámi básně sdílet na samotce při tom kvílet.

Pěkná předehra.

Vaouuuuu. Potlesk ve stoje, zvoňte orloje. Tady chvějí se pavučiny a cunami pod oceány vzdouvají se a vlní. Brilantní říci spolupráce se my příčí z toho vášeň tryská, křičí a lože rozvrzaně naříká, z prken suky na zem padají. Snad i je potom do děr zandají. tam a zpátky než lepidlo zaschne..

Brigita: Dandy: Psavec: Děkuji moc. Odběhl jsem si na měsíc...

Jo měsíc ten hlavy motá
ale hledíc Nám přes rameno
krásně skládá básně, vždyť
ta luna je umění příčina.

Hranici nastavuju
Jaroslavem se motivuju
je to snadné??
pálit mosty, když má
toho člověk dosti.
Není...vskutku není.

Heuréka, ty chrámem, srdce zvonem.
Jako František svými slovy
zavoněla jsi my domovem.