Lenča: Doufám, že máš pravdu a plán duše , že se dostaví.

Tři rány osudu
komentovat nebudu.
Snad v pořadí třetí
nejsi nyní sám?
Osud by byl vystřídán.
Život tvůj má mnohá dějství.
Ony znají již tajemství.
Pokoj všem.

Výborný, není co vytknout, fakt rozmanitost uhlů a vrstev příběhu. Jen si uprav časování .Druhý odstavec začínáš přítomností (dorazil jsem) a pak to skočilo do vyprávění v čase minulém. Nevím co ti tam sedne víc. Jinak klobouk dolů.

Sasanka: Možná ani tolik nezáleží na tom, zda opustíme svůj kotec, město, stát či planetu, poněvadž sebou si bereme ven zase jen sebe a nic jiného o pocitu štěstí a radosti možná nerozhoduje. Šnek, mravenec nebo strom nevykazuji žádné dopady svého omezení v prostoru .

Dandy: Nerad opouštím verš, ale postoje se někdy zveršováním jakoby drolí. Tak improvizuji s články . Díky kámo.

Miňko: Osobně jsem mikroregionální človíček. Jakmile zmizne věž našeho kostela, tak nejsem doma. Mám to místo rád čím dál víc. A pak se podívám na nádherné panoramata světa a říkám si, jsem omezený tele nebo ne. To samé ale prožívám v vztazích. Je to dilema, kde mnohé dveře zavírám ba zazdívám, abych nemohl vstoupit.

Výborný postup, opravdu léčivý pro chlapce. Taky si občas navrhujeme se ženou amnestii. Zvlášť, když máme splněno, ale kurz jménem partnerství má ještě co nabídnout.

Chápu a souzním. Jednou se mi ve vánici zatoulalo štěně daleko od domova. Byl jsem tam do tmy a pak jsem to vzdal. Ten prcek měl snad pod kožichem kompas pro všechny případy. Trefil.

Lenča: Chlapi si myslí, že mají MOC. Ale bacha na to! Síla jde ze ZÁSUVKY, ne ze zástrčky. Rodina je od slova rodit. Nám nezbývá než nastudovat manuál k své roli a dobře to zahrát.

zaseja: Nejhorší role je být tátou. Nejlepší je být rozumnou bytostí. Děti v tom nehrají roly. Takže není mezi námi žádný rozdíl. V příštím životě si to možná prohodíme.

Dandy: Mají to těžší, ale to naštěstí neví.

Smysluplně to rozebrat nedokážu. Marnost z toho vane? Mistře pera, pane. Hloubkoměrem měřiti se zde snad může dno, do nějž z bytosti zapadla kůže- pocitů. Kamínek do studny vhozen očekávajíc šplouchnutí člověk bolesti osvobozen.

Koho by to napadlo
v balonu vidět letadlo.
Helium v ohni syčí.
Stopařka dole mává, křičí!
I na červenou balon jede
zastavit, či dát mu směr
prostě nejde. )-:

Gora: No zmuchlanej si připadám, vypranou mám peněženku, při konfrontaci raději suším hubu a aviváž na tvrdou realitu hledám asi marně. Na tohle prášky nejsou. Tohle se pere blbě.

Dandy: Šlapeš mi na paty
a já jdu přitom
v tvém stínu.
Dva chomouty
vezou múzu múz.
Z veršů je jejich vůz.

Pýcha v boku píchá
a duše vinna hledá
pokoj nedá.

To se mi to píše
o pýše, vysypán
prach mé duše
z hmoždíře.

Trochu toho fosforu
možná vlasy vzklíčí
blechy zničí?
Raději klobouk dám
si na hlavu.

Hezký, pravil starý kocour a schoulil se blíž ke komínu. Ty kočky zase vyvádějí....(-:

To přejde. Báseň dobře uchovej.

Srdce tvé je duše kraje
čtu tě pocity tvé znaje.