Psavec: koiška: Děkuji oběma za komentář.Jste také perleťoví.

To ti přeji, být zas v rodné zemi.

Kolem tebe vždy prošel jsem po špičkách,abych nešlápl do průseru. Včera chtěl jsem ti přát, ale tvůj příběh smazat slovy nedovedu.Co mohu ztratit,stejně přijde palba od naštvaného Jižana.Začal bych tím kolenem ,křen s kostivalem na něj vem. Mezi vzkazy uchýlím se nyní neboť jen zdrhnout problémy my činí.

korálek: Však korálky krásu z duší tvoří, život sám dělá z Nás vzácné zboží.

Jen jsem nakoukl,abych hrozny ochutnal. Vyjímečný ročník pln zralosti slunečního svitu.A tam někam míříme tobě v patách.Inspirace žití tvá slova sytí.

Co Švanrdrlík byl pro Dikobraz to Psavec je pro Psance zas.

korálek: Líbíš se mi obsahem taky,ale už jsi dlouho nic nevložila.Tudíž šťastná to žena.

Tyhle kontrasty občas otvírají oči v tvém případě vyvolávají úsměv od ucha k uchu.

Tvá moudrost ti křídla dává,pochybnosti vymazává.Zvedni hlavu milý brachu,užívej zralost beze strachu.Až lesem nikdy půjdeš pohledem na ošlehané velikány snad se vzpamatuješ.

Buditelka Národa.zvony zvoní, sirény houkají, však stáda lidí opět lezou do stájí.

Tak tohle je facka. Ale možná máš pravdu.Kdo nic nechce nalézá možná mnohé za čím se my ostatní pachtíme.Proč ale pořád myslím, že láska není jen pohádka. A nebo je?Protože odejít je někdy taky důležitý, nikoli lehký.

Neprosit,ale objednat by si každý měl.Buď vesel.

Pěkný moc, mnohý život žádá o pomoc.

LadyLoba: Vlčí žena promluvila.výstižně(-: děkuji.

Někdo mi kdysi řekl. žij takovou touhou s jakou topící se člověk se chce nadechnout.A vše dokážeš.

Nádherný vskutku.Štastný ten kdo v tvůj pramen vstoupit mohl a osvěžil se v tůni tvého srdce.

Proč píšou ženy básně v mužském rodě?často se s tím setkávám a opravdu mě to zajímá.

koiška: Děkuji, je Nás hodně, co víme o čem to je.

Jsme poslední skrz nás verše zní, svět je díky tomu barevný.Báseň hezká.

Ahoj ty tvoje šprýmy dobře by se hodily nějakému harmonikáři k zhudebnění. Zajímavý že držíš stejné téma.Baby