Tahle růže až rozkvete z nadějného poupěte, všichni budou chtít přivonět.

Tak tohle beru jako tvůj duševní zrod.Smrt z níž se zrodil začátek. Neboj se potopení.Klidně si dej budoucnost.Přeji již jen lepší život, díla,štěstí a lásku hlavně k sobě. Ne tu Narcisovou.Spíš tu po vynoření z hlubin.

Ráno narozky, večer svátek.To je moje nota

Co duše to trezor s číselníkem.Ať prázdné či plné po okraj.Některé již s poničeným zámkem od zoufalců a že city jsou někdy peklem andělů.Moudrý věkem tys.Nakreslené trezory nejdou otevřít a ty ostatní otevřeš vkladem však s úroky nepočítej.

Tohle téma je hluboký jak černá díra ve vesmíru.Ta černá díra vzniká disharmonií, nesouladem snad chaosem?Báseň ve mně vyvolává nutkání bylinkáře.Nejde o vinu.Spíš bych jako postoj vnímal sebemrskačství, ne nadarmo se tomu říká nemoc hodných lidí.Ale k sobě hodní nejsou.Ale jde o diskutabilní motiv. Hodně zdaru přeji.

Námět dobrej. Ráno moudřejší večera.

Odvaha a váhání, to mi v krev pěnu nahání.Snad zbabělým se to stává. Hlemýždě dám si v erb. Jen tykadla vystrčí ,při první kapce stáhne je zpět.Báseň je hezká jen pohlédni si doklepni h.

Psavec: Ženy se dělí do třech třetin:
-První třetina....nemohou
-Druhá třetina.... nechtějí, občas však pomohou
-Třetí třetina......má toxoplazmózu a proto chtějí, hodně.
Občas je dobré zdrhnout zpátky na strom.Važme si proto všech skupin žen, Byť Nás tlačej srdce.

Až polezeš po tom břečťanu na balkon buď opatrný.

Dozvuk........kolika lidem se tahle kapitola povede?

PrimaDen: Příroda ,když rozdělovala pudy, byla k mužům( samcům) velkorysá. Posichrovala si tím evoluční reprodukci.Jedna má kolegyně charakterizuje spokojeného muže slovy:Hlava poloprázdná, břicho plné, pytel prázdný.

Nabídni svůj hlas nahrávacímu studiu na pohádky a jsi za vodou.Ruce ti.....? hlas ti utrhaj"(-:

Chawwá: Souhlasím s tebou v tom ,že pokud má člověk kladný vztah k sobě, dá se přežít ledacos.A pak je nutno žít aktivně.To je hojivá mast na cokoli.Hodně zdaru všem.

Motiv dobrý, muzikant nejsem,ale představil jsem si Nedvědy.Nevím jak jsem do toho sklouzl.

Není stejného dne,jen stejného přístupu.Další stovka začíná.Na cestě je mnoho výhybek.

Samota je jen přístav. Klid nebo vlnobití je volba.

Přečti si to za 20 let a zjistíš -Tolik odpovědí a tak málo otázek.Hodně zdaru .

koiška: Měsíc je památník, je to největší monitor v němž se zrcadlí příběhy našich životů.Někdy spojuje uživatele,aniž by jim řekl že jsou online.

Trochu pocitu hledám, tato básnička mi sedí na jeden rozchod.Na vztazích si pamatujeme většinou na první a poslední okamžik hodně dlouho.

Znova se tu pozastavuji jak jsme různorodí a jedno téma dokáže zpracovat tolika způsoby.Moc hezký.