Ach ty ženy nechápou, že Nám duchovní jsou potravou.
Jenom pořád remcají o hladu Nás nechají.

Sluníčko sviť na mě maličko.Taky tě rád mám ,jen se z tebe osejpám.Vonavaso ty si sviť, na světě hned bude líp.

Vždy jde o zadek, nejdřív měníš polohy a nakonec změníš postoje.Srdce zůstávají pořád stejná jak ty na zdech tak ty v hrudi ,jen lidé často dořešily etapu vzájemného ovládání a nejlépe jako přátelé mohou se vyprovodit na rozcestí.

Nádherná jako diamant vyzdvihnut z hlušiny dolu a citlivě zušlechtěn mistrem brusičem.Jemná jak zlatěnka na dně řeky čekající na své sestry v pánvi zlatokopa.

Meluzina: Konce jsou novým začátkem ,přesto některé duše již nemají potřebu bloudit v uličkách a hledat to co jiní objevily třeba i zazděny v svatyních.Meluzína je pohyb vzduchu a Já zas symbolizuji vodu. Jsme dopravními prostředky myšlenek. Zdravím tedy sestru s jejíž názorem souzním.

Vždy zbudeš ,forma se možná změní, ale obsah zažehne novou pochodeň a ta možná vykročí, protože obzory se změní a tam kde je dnes prázdno a pusto budou nové výzvy.

Voda v prameni se někdy ztratí,ale pokud teče je třeba pít a ne ze zvyku studánku obcházet.Báseň podmanivá.burcující k následování.Děkuji za šafrán v ostružiní.

Obelstít to lze.Najdi dva lidi se stejným vnímáním pohledu.Takže je z čeho čerpat??

Chtění je někdy víc než dostávání, každopádně je to méně než dávání. Chtění je slastí i trápením, motorem jenž roztáčí vrtule životů.

Nemilovaní zaživa, obdivuji lásku za hrob.

Samej hemofrodit,postele spařený srdce zmařený.Jednou ty energie pochopíme a přestaneme se šikanovat a trápit všichni navzájem.Hodně zdaru děvče.

Stávám se skrblíkem,rozcupován dětmi hledám záchranou brzdu a to mám jen dvě.Samečky zachraňující populaci po sousedkách nechápu jak to zvládají.

vanovaso: tělo dychtí, něha sytí,proč nemilují se všichni svatí?

Moc hezká tvá 240 cátá báseň,pokud život takto skutečně prožíváš, pak má tvorba smysl i pro Nás ostatní a to motivaci k lepším životům.

Některé rány života jsou bonusem.Nádech a výdech je vždy základ klidné volby.Směru,přijmutí. Báseň je tvá.Tak mohu jen jí vstřebat a zdráva buď.

Moc hezký.

Hodně myšlenek vyvolává tento motiv provázející lidstvo od nepaměti. Nejvíc je v kontrastu manželských dvojic, které se i mají rády , ale lásku a rozkoš si dát z mnoha důvodů nemohou či nedokáží.Tolik postojů k základní úrovni vnímání.Plno otazníků.

koiška: Jo někdy býváte kouzelný a čarovat umělo dříve mnoho žen.

Zvrhl jsi ve mně směrnice
k nebi nyní vykročím nejistě.
V pekle odborníka už sice mají
asistenta třeba postrádají.
Jako že bych třeba hasil
kdyby Milan pudy splašil.

Čínské přísloví- sedm krát upadni, sedm krát vstaň.Jsi na dobrý cestě, jen se nezabydlet v tomto bodě napořád.Hodně zdaru