Budu patrně jednou z ovcí a mělo by mě to urazit. Jenže já nejsem vztahovačný a taky jsem si vědom, že pro nějaké tvrzení v tomto směru, by autor bez osobní zkušenosti musel zatraceně nabírat fakt a pramenů.
Ono to vlastně fungovalo podobně jako nyní a podobně jako vždy. Nahoře byl svět establišmentu, kde si hráli své hry. V té době natolik nezajímavé, že slovo politika ztratilo smysl a nikdo se o to, co se tam děje nestaral. Díky tomu jsme měli mnohem víc času na zajímavější myšlenky.
Pod tím byla masa, která dělala, že jim to zobe a chodila do háku a hrabala si pod sebe. Mluvím o 70. v 80. už masa přestávala dělat, že jim to zobe. No a mezi tím se pohybovali jedinci s různou úrovní svobody ducha, která je nezcizitelná v každé době.
Pro mě jsou tu dva základní rozdíly:
Současná svoboda je snad skutečná.
Současná masa jim to skutečně zobe.

Čest i Tobě úderníku...

immo002: Amelie M.: ...co vy vite ;-) Mimochodem to byla spíš taková erektilní představa, netušil jsem, kam ji slétající se dravci posunou.

Myšlenka se mi moc líbí. Dobrý nápad.

Dík za připomenutí. Já tam účinkoval jen pohostinsky než mě vyrazili a o nějaký ten pátek dřív, ale veselice s páternostery patřily ke každodennímu veselí. S těmi drážkami bych si hlavu nelámal. Mě to například úplně vypadlo. ...a je fakt, že Když člověk jezdí každý den tou samou tramvají do práce a pak zase zpět moc inovativních podnětů nepřijde, snad v létě tu a tam skrz oděv vystupující bradavky, ale i to je stále stejné...

Hezké...

Boží. Přeposlal bych, ale adresát neznámý...

Nejlepší léta jsou nejhorší, ale když přejdou, člověk si říká, jak to ještě bylo dobré.

Jo a přírodě jsi úplně fuk. Při nejlepším Tě použije jako stavební materiál pro další experimenty. Ovšem to pozitivní naložení je nakažlivé, tak děkuji.

Čumím, rozumím i nerozumím...

Tahle se obzvlášť zdařila. Radost číst a radost přemýšlet.

J8 bych byl pro, že čím víc dáváš, tím víc zbývá... Nápad, ovšem pěkný.

Taky mě to bolí.

Fíha... Bez komentáře s obdivem.

Amelie M.: Rosa: Pocit znám a mám to podobně jako Amélie. Už se tím moc nevzrušuju, měl jsem i desetiletou "přestávku". Jako báseň za mě nic moc, ale to se podá.

Líbí, takže není, co kritizovat, kdyby bylo, asi bych nepsal :-)

Jestli existuje nějaký adresát, lze mu jen závidět. Pokud ne, pak žalostně chybuje. Dokonalé vyznání.

To je dobrý. Mrkněte na to :-)

Zase ta láska. taky mě to bere...

Tolik zoufání a tak trefně vypsáno. Děsím se do něčeho podobného zase upadnout.