Líbí moc. Je mi nostalgicky a smutno. Takže funguje. Díky za čtení.

Jestli nebudeš tak trochu beatnice. Hezky, pěkně. radost číst.

Líbí se mi...

Orionka: To bude věkem. Už se na nic delšího nezmůžu :-)

Ginnare: Neptej se. Sama víš. Asi si přeju, aby tu truhlu našli nějací dědicové někoho jiného...

Psavec: Nic si z toho nedělej. Se mnou se potýká s úsilím Stachanovce...

:-):-):-)

S obsahem neporadím, ale provedení - jen čumím. Nádherná báseň. Zase.

Karel Malcovský: S tím rozkrvácením nemohu souhlasit. Naopak mi tam to slovo neobyčejně ladí a lahodí. Ostatní jak shora řečeno. Nádherná atmosféra podzimní nostalgie.

Psavec: Na vaření a hospodaření? Ostatní se dá splašit všelijak ;-)

To je tak citlivě napsané. Tak hezky a umírněně. Čtení mě při pondělku vyloženě potěšilo. Děkuji.

Market30: Krása, děkuje hnidopich...

Market30: To znám tak jak já sobě nerozumím :-), Ještě ta chybka. Máš tam:

chtěla bych říct slova
který v hlavě mi zní zas
a znova

a mělo by být:

chtěla bych říct slova
která v hlavě mi zní zas
a znova

Rozdíl nepatrný, ale výsledek souladnější ;-). Taky jsem mohl opět něco nepochopit.

Vždycky mám radost, když sem něco přidáš. Vždycky se to člověka nějak dotkne - nějak naprosto konkrétně a intimně. Takže skvělý požitek z poezie. Trochu kritiky sneseš. Tak tohle není kritika jen povšimnutí od člověka v těchto věcech trvale chybujícího. SLOVA - KTERÁ a pak ještě, ale to bude má hloupost, nerozumim = nechápu: opíšeš se jako žena. Nevím, co to znamená...

Ponořilo mě to do nostalgie. Jsem tak daleko od svých míst...

Paráda. Pobavilo mě to moc.

To mi píšeš z duše. Nikdy jsem nepochopil, kde lidé berou tu jistotu k jednoznačným kategorickým odsudkům. Aspoň můžu být potěšen, že nejsem sám, kašpar nerozhodný, co se nechá utáhnout na vařené nudli...

Hezké. Jen s tou kaluží je mi to líto.

Na mě moc konkrétní. Sice zajímavá výpověď, ale spíš prozaická.

Budu patrně jednou z ovcí a mělo by mě to urazit. Jenže já nejsem vztahovačný a taky jsem si vědom, že pro nějaké tvrzení v tomto směru, by autor bez osobní zkušenosti musel zatraceně nabírat fakt a pramenů.
Ono to vlastně fungovalo podobně jako nyní a podobně jako vždy. Nahoře byl svět establišmentu, kde si hráli své hry. V té době natolik nezajímavé, že slovo politika ztratilo smysl a nikdo se o to, co se tam děje nestaral. Díky tomu jsme měli mnohem víc času na zajímavější myšlenky.
Pod tím byla masa, která dělala, že jim to zobe a chodila do háku a hrabala si pod sebe. Mluvím o 70. v 80. už masa přestávala dělat, že jim to zobe. No a mezi tím se pohybovali jedinci s různou úrovní svobody ducha, která je nezcizitelná v každé době.
Pro mě jsou tu dva základní rozdíly:
Současná svoboda je snad skutečná.
Současná masa jim to skutečně zobe.