Lenča: Děkuji. Jako vždy pozorné čtení...

Něco mě v ní ponouká k zamyšlení. Jo a vždycky se nech, vždycky to stojí za to...

Zamyslelo jsem se... Dobrý

To je fakt. Zrovna dnes mi čas vrtal hlavou. Vyřešil jsem to pohledem na sluneční hodiny osvětlené pouliční lampou. Ani se nehly. Vítězství to ovšem nebylo.

Sasanka: Děkuji za čtení...

Tuto víru si uchovej. Bez ní je život poušť a smrt...

No počkej. Zrovna přišlo sluníčko. Tak se usměj maličko. Ono nějak bude a jen málokdy to lze ovlivnit.

Vysněná a nedosažitelná dokonalost. Pokud je člověk nezávistivý, tak čte s přáním všeho dobrého...

Lenča: Děkuji a obzvlášť za vskutku pozorné čtení. Nakonec inspirace byla jen pokračováním dialogu včera vedeného.

Tohle znám a tisíckrát snad jsem slyšel. Jen neumím. Znovu a znovu se odhazuji stranou, že až pak...

Lenča: ...přesně tak jsem to vnímal. Tak trochu si zasáhla a trefila...

Je krásná. Moc se mi líbí.

...až se bojím, že je to tak.

Jů to se mi líbí... Doufám, že je tam vlídno...

Krásná. Moc.

Sakryš v čem je ten trik?

Sasanka: :D

Sasanka: Tak to jsem větší optimista, když doufám, že doskočím bez uklouznutí. Ty už máš nohy namočené. :-)

Sasanka: Napadlo mě, že iluze čouhají jako kameny nad hladinu rozbouřené řeky a druhý břeh možná ani není...

Obávám se, že ten opravdový život je jen iluze. Tak závidím těm, co za ní dokážou vykročit a vždy znovu a znovu si nabít hubu. Myslím si, že ten čas před karambolem asi stojí za to.