Lenča: Moc děkuji. tentokrát psaní bolelo, tak o to víc.

Paráda... Trefné...

Nevím, co obdivovat dřív. Moc hezké obrazy. Tak zatím horká káva...

Sasanka: Jsi i bez piruetky. Všiml jsem si tě...

Sasanka:
Balancuji na polínku.
Snad vydržím chvililinku...

Sasanka: Tý jo. to je napínavé. Jak to asi dopadne? napne se to, nenapne se to... No kdyby se to náhodou táhlo do nudy, podkopnout špalek sám, že jo...

Sasanka: To mě nenapadlo. Ta se dělá ještě ve stoje nebo už v zavěšeném stavu?

Dandy: Zkoušel jsem google a nic. Tak nevím. Snad je povoleno používat slova, o kterých nevíme, co znamenají...

Hezky...

Kouzelná slova a smutek... snad to bude lepší.

Moc hezké. Kdo by nechtěl být tím, o kom je psáno.

Psavec: Gora: Děkuji...

Spas svoji duši.

Hezky si jim to nandnal.

Tak to si našla poklad. Mě si tedy vykývala z poklidu, že určitě všechno dělám správně. Při tom zřejmě existuji ve stále stejných úsecích, které jsou ohraničeny repeticemi... Za nimi je zřejmě už jen coda...

Supéééééééééééééééér PPU

Duše si vždy najde cestu ke světlu. Pouta, okovy na ni neplatí. Jen díky duši jsme bohatí.

Hezké... Letos jsem to s tou rosou taky vyzkoušel...

Znám a tak nemantruji a většinou ani nečumím... Vyjde to na stejno ;-)

No nápad je to věru fascinující, ale raději si se šetři. Přeci jen - byla by škoda dobrého člověka.