kmotrov: jé... dneska žádná kritika? ;-)

Děkuji :-*

:-D

jo... (hluboký povzdech) ve vlastním těle...

:-) líbí... moc! ...ještě že jsem se nenechala názvem odradit...

a přece doufala, že bude líp...

Zaujala mě :-)

Immotyob: mě taky... tak jen nevím... jsme dva "úchylové"??? :-)

vanovaso: ty těžké dny jsou zřejmě nakažlivé... chtělo by to nalézt ložisko nákazy, než z toho bude epidemie...
Děkuji za milá slova :-)

kmotrov: myslím, že cvrčky i poslední sloku nechám tak jak to je

Jolly: Hanulka: jsem ráda, že jsem se trefila do nálady :-)

Tak moc jsem ráda, že nejsi analfabet...

Amelie M.: ty stromy, co pokrývají obličej stíny, mě uchvátil... :-)
fakt krásný...

:-D
si myslím, že jsme se obě probudily do "sentimentálního rána"...
tak Tě nepřekvapí, když napíšu, že pocity, které z Tvé básně plynou, sdílím...

Amelie M.:
:-) dobré ráno...
Díky

já cvrčky ráda... a ještě raději je rozvrkočím... hudbou, kterou jim pouštím... je fajn pozorovat, co ty nečekané tóny s nimi dělají... :-)

chci se cítit sama sebou už napořád

:-) cítím souznění...

Líbí :-)

Hanulka: děkuji...
vlastně to není tak docela obraz... je to poněkud více přetvořená moje fotografie

https://www.psanci.cz/galerie_photo.php?user=2335&photo=131

vanovaso: Tvá slova jsou pro mě vždy tak povzbudivá. Děkuji :-)

casa.de.locos: nejenom ruka

Homér: tlustá jsem, ke kytkám se přesto ohýbám.
Věnuji se studiu neokokotismu.

Tak ta poslední sloka mi zůstane v hlavě dlouho.