Mile fialové... hořkosladce úsměvné...

Strachejšové v mé hlavě už zůstanou... :-)

Nemyslím si, že je to "laciný" popis. Zbytečně to shazuješ předem.
Mě se ta atmosféra náhodou líbí... Možná jsem ještě ovlivněná včerejším zíráním do ohně... možná jsem také hledala čísi tvář... možná ;-)

korálek: děkuji :-)
prosinci se občas nevyhneme... bez něj bychom však necítili jaro tak intenzivně... ;-)

Nepiš s prázdným žaludkem. ;-)

Milé :-)

Usmívám se (nezaměňuj smích a úsměv)... až čas dovolí, usměješ se nad svou básní (bolestí) sama...

j.f.julián: děkuji :-)
Tvůj komentář mi udělal velikost radost. Bylo mi potěšením.

j.f.julián: děkuji za nakouknutí :-)

K první mě napadlo jen... je čas jarních květů... je čas plevele... Chudák plevel... čím si to zasloužil? Kdo na plevel ho pasoval?

Druhá milé pohlazení...

Třetí je úžasná :-* paměť louže... krásné!

Amelie M.: asi Ti nemusím ani odpovídat... myslím, že to známe obě. Tímhle nás už život asi nepřekvapí

Hanulka: to je na "časech" to dobré, že se mění... :-)

Ten slovenský jazyk je tak úžasně měkký a melodický :-)

Ufff... to je hodně erotiky na jedno nedělní ráno ;-)

Homér: to máš dobrý, že si to jen říkáš... Ve mně se poslední dobou "jaro" střídá s "holomrazy" aniž bych o to stála...

Immotyob: záložky jsou nedoceněný a především málo prozkoumaný tvorové s vlastní vůlí. Člověk si myslí, že jen dřepí na místě, kam je jeden založí, ale když se nikdo nedívá....... ;-)

LUKiO: ok... nechám si svá zapálená lýtka a zůstanu chudá... ;-)

Pěkné:-)
a možná trochu střílím do vlastních řad, ale i smutně pravdivé...

Dickens: cítíme to stejně... jen já tou dobou už nosila tašku přes rameno...

Pokora... Každý jí občas potřebujeme.
Možná by nás i dokázala zachránit... před námi samými.. .

Máš zajímavé myšlenky