 |
|
komentáře uživatele:
31.05.2018 - 09:39
12(12.)
gamp71: Tvá slova mě potěšila. Díky.
Až uvidím na benzínce někoho, kdo se se zájmem rozhlíží, pozoruje stojany, pozoruje lidi... vzpomenu si na Tebe... :-D
Až uvidím na benzínce někoho, kdo se se zájmem rozhlíží, pozoruje stojany, pozoruje lidi... vzpomenu si na Tebe... :-D
31.05.2018 - 05:49
4(1.)
Můžeme?
Opravdu můžeme?
Chtěla bych nemít strach
chtěla bych nebát se chodit bosa
Co když jsem srab?
Ty mi po ránu dáváš... :-)
Opravdu můžeme?
Chtěla bych nemít strach
chtěla bych nebát se chodit bosa
Co když jsem srab?
Ty mi po ránu dáváš... :-)
30.05.2018 - 16:12
7(6.)
bezesporu jsi žena a Tvé básně jsou "Žena"...
cítím z nich úžasně silný ženský náboj... nic sladkobolného... smyslně syrové vyjádření ženství...
Myslím, že jsem něco takového tady ještě nečetla.
:-)
cítím z nich úžasně silný ženský náboj... nic sladkobolného... smyslně syrové vyjádření ženství...
Myslím, že jsem něco takového tady ještě nečetla.
:-)
30.05.2018 - 12:33
6(1.)
Líbí :-)
Slůvka Ti tam zapadla, jak kostičky do mozaiky...
LUKiO psal, že ta slova tam být nemusí. Stačí se jimi inspirovat. Ty si zvládl obojí.
Těším se na Tvou opravdu soutěžní báseň :-)
Slůvka Ti tam zapadla, jak kostičky do mozaiky...
LUKiO psal, že ta slova tam být nemusí. Stačí se jimi inspirovat. Ty si zvládl obojí.
Těším se na Tvou opravdu soutěžní báseň :-)
27.05.2018 - 19:13
24(9.)
Zajímavá báseň a zajímavé komentáře...
Je zvláštní, jak se shodneme, že tak cca před deseti lety, bychom ji hodnotili jinak...
Asi bychom tu myšlenku vzali a zabalili ji jak bonbónek do blýskavého papírku moralizování a cítili u toho slušnou dávku uspokojení...
Najednou vnímáme naše rozpačité přešlapování a hledáme jiný "štít", za který bychom schovali sebe, své svědomí, bolavé srdce, ztrápenou duši, poraněnou pýchu... a "štít" nikde...
Má být karma naším strašákem? vztyčeným prstem, co na nás hrozí?
A třeba si nakonec stejně řekneme... "Stálo to za to!"
Je zvláštní, jak se shodneme, že tak cca před deseti lety, bychom ji hodnotili jinak...
Asi bychom tu myšlenku vzali a zabalili ji jak bonbónek do blýskavého papírku moralizování a cítili u toho slušnou dávku uspokojení...
Najednou vnímáme naše rozpačité přešlapování a hledáme jiný "štít", za který bychom schovali sebe, své svědomí, bolavé srdce, ztrápenou duši, poraněnou pýchu... a "štít" nikde...
Má být karma naším strašákem? vztyčeným prstem, co na nás hrozí?
A třeba si nakonec stejně řekneme... "Stálo to za to!"
22.05.2018 - 08:23
10(10.)
kekebreke: tady už Tvůj hlas vynikl o moc lépe.
Moc pěkné. Pobavilo. Jen mi ten konec přijde trochu ustřižený...
Co bylo s panem mistrem dál? Dozvěděl se někdy pravdu?... :-)
Moc pěkné. Pobavilo. Jen mi ten konec přijde trochu ustřižený...
Co bylo s panem mistrem dál? Dozvěděl se někdy pravdu?... :-)
22.05.2018 - 07:31
8(6.)
máš opravdu krásný hlas. Ráda bych Tě slyšela recitovat i jinou báseň... ona tahle svádí k monotónnosti a kazí to trochu požitek :-)
21.05.2018 - 08:23
18(2.)
jo jo… někdy tam venku bývají strašidelní bubácí…
proto máme své nory...
:-)
proto máme své nory...
:-)
17.05.2018 - 17:47
7(2.)
od rána se utápím v Debussyho tónech a navzdory tomu, Ty jsi mi se svým dada zapadla do obrazu
:-)
:-)