až potoky slz protečou
pařezy staré pokvetou
možná...

Severak: omlouvám se za matoucí kopec symboliky... někdy jsou takové dny... týdny... měsíce... a dost možná i roky...
:-)
Děkuji za nakouknutí

popadla mě a nečekaně zahodila do hluboké nostalgie...
Líbí se mi... moc!

Čas mým stavům zádumčivosti dal podivnou patinu... jak jinak si vysvětlit, že se zcela nečekaně v očích okolí proměnila kalně čistá melancholie v "krizi středního věku"? Jak nespravedlivé... jak ponižující... :-D

Vlastně Ti tak trochu nejspíš závidím... :-)

...a ještě složitější je to pak s následnou bolestí duše či srdce (jak kdo myslí)...
...čím víc potřebuješ a hledáš konec takové bolesti, tím víc je její konec v nedohlednu...

Mě příroda neděsí. Děsily by mě spíš ty botky z krokodýlí kůže.

Jako vždy... děkuji za milé pohlazení. Ráda Vás čtu :-)

Také toužím po vláze... a jak se zdá, jsou nás zástupy... zástupy žíznivých...
Známě bolavá miniatura... kéž by nám už zapršelo... snad se vykvetlá růže nezmění v ostnatý drát... :-)

Leslie: těší mě, že zaujala.

PS:
Ano, je to můj hlas, ale myslím, že jsi až příliš laskavá k mé amatérské nahrávce jen tak na mobil... :-)

Možná to ve mně vyvolalo pocity jiné, než byly ty, které Tě vedly k napsání tohoto "šeptavého výkřiku"... přesto cítím souznění... souznění se slovy, ve kterých jsem se našla :-)

všechno se zastavilo... i můj dech... ;-)
Má to úžasný náboj...

Polní kvítí ve větru se tiše klaní
o květináč nezavadí
natož o pár něžných dlaní
:-)

annaav: děkuji :-)

taron: těší mě, že ses zastavila a nakoukla :-)

Mlčeti Zlato: Vidíš a v některých případech lze říci... Díky bohu, že je nesmazatelná... ;-)

...do dopisů a ty si pak na pokračování nechat posílat...
Budu si to číst před spaním, snad na mně ulpí něco málo z toho množství motýlích křídel :-)

To pitvání vlastní duše je jak obsese, které se nejde zbavit...
Zajímavá :-)

Dickens: děkuji za to, že mě čteš :-)

Vidíš a já bych použila zcela jiné adjektivum na F... to je právě na poezii to Fascinující... ;-)

Mlčeti Zlato: já kdysi dostala obyčejný kamínek... snad z potoka... snad z polní cesty... a v očích jsem měla dojetí... zcela jistě ne žádnou z tvých jmenovaných otázek... :-)

Mlčeti Zlato: mám ráda Tvé komentáře. Děkuju Ti za ně... :-*

Verzatilka je geniální věc... mám jich celou sadu... miluju je...
víš, co je na nich tak úžasné? Vypíšeš ji, doplníš tuhu a příběh může pokračovat... ;-)

korálek: děkuji!
Ale možná bys ten šálek raději vyšplíchla, kdyby sis položila otázku, kde se tu ty knoflíčky vzaly...