To nezní právě vesele, lehce paranoidní veselý androide :). Vítej!

Já to vidím jako jeden možný pohled, ale ne všeobecně platný. Ne každý spisovatel je zoufalec a spousta - a jak na potvoru, zrovna těch úspěšných :) - jich píše nikoli kvůli svým pocitům, ale pro peníze. A že by by každé psaní bylo upřímné? Nevěřím! :D

Jiří Turner: Děkuji za milý komentář :)

taron: Jak stojí v názvu, je to věčný a obehraný příběh, pořád dokola :). Díky.

DDD: Děkuji! A já myslela, že je název zbytečně dlouhý... :)

Určitě zaujala myšlenkami, ale připadá mi trochu nesourodá. Vlastně je tam spojnice - pesimismus, zahořklost, kterou je potřeba přisladit. Ale ze sladkého vína akorát bolí hlava :). A přiznám se bez mučení: závěr nechápu.

taron: To je nedorozumění, žádná žena tam znásilněná nebyla. Píšu o znásilněné noci a znásilnění je pouze metafora... asi trochu ostřejší, uznávám :)

Koukám, že jsem to četla a poslouchala nepřihlášená a zapomněla okomentovat. Takže dodatečně: krásná, moc příjemně se poslouchá. Podzim jako vystřižený v pár slovech :)

Pěkné déjà vu v dokonalé formě s působivým závěrem. Jen ta trna... to je básnický novotvar? Nebo blbě vidím a je tam "s tmou okolních lesů"?

Moc krásná na četbu i na poslech, jsem z ní tak příjemně a lehounce romanticky naladěná, děkuji :).
Ale napadla mě zajímavá věc - některá slova jako by byla podpisem autora. Kdyby mi dali hádat, kdo tady napsal báseň, v níž odlétají vlaštovky, padá sníh a sbírá se pár slůvek, vůbec neváhám :).

Jiří Turner: :DDD

DDD: Tak to mě opravdu moc těší, děkuji :)

Amelie M.: Díky za vysvětlení, tak jsem to pochopila správně. Ale matoucí jsou právě ty přechody mezi jednotným a množným číslem. V předposlední sloce máš dva nevyjádřené podměty, resp. jeden je vyjádřen zájménem. První je v množném čísle, druhý v jednotném, ale jak píšeš, v obou případech máš na mysli umělce slov, kteří se v básni objevují jen v názvu. On si to čtenář nakonec domyslí, logicky to možná ani jinak nejde, ale docela mu to komplikuješ (nebo tedy aspoň mně, která potřebuje mít jazykově všechno akorát, ale to je asi můj problém :)).
Jinak hezky vyjádřeno, to jsem předtím nějak zapomněla napsat. Ale kdyby mě obsah nezaujal, tak se v tom ani nepitvám, to je snad jasné :).

Tak nějak to je, prostřednictvím slov a z nich sestavených obrazů komunikují mysl autora a čtenáře, jedny emoce vyvolávají druhé, ale někdy je výsledný obraz úplně jiný než vložený, protože slova jsou spíš sítem než zrcadlem. Ne všechno tím sítem projde a naopak si čtenář často přidá hodně ze sebe :).
Mám jenom drobný problém s veršem "Jak měl v úmyslu, tu být viděn". Jednak tam nepatří čárka a jednak není jasné, o kom mluvíš. Logicky by to měl být autor, ale ten v textu nikde není. Vůbec jsem z těch přechodů mezi singulárem a plurálem trochu zmatená, třeba "zobrazení jejich duší" - čích?

Takže buď sex nebo poezie? To je teda dilema :). Ale neviděla bych to tak černě, nejsou je verše o splínu a bolesti a inspirací může být třeba právě uspokojení.

Jiří Turner: Jiří, dle svých skromných zkušeností máš samozřejmě pravdu :). Jinak i ctnostná žena může mít bujnou fantazii, co jiného jí taky zbývá, že? :) A když je navíc trefná, tím lépe, děkuji!

taron: Přesně jak píší Jiří a Amélie, "znásilněná" je tady jen ta noc, která byla natolik svůdná, že je vlastně spolupachatelem, ale zároveň v tom byla nevinně :). A znásilněná ve smyslu, že se odehrálo něco nepatřičného. Jinak to, co dělali ti dva, určitě znásilnění nebylo ;-). Díky za komentář, jsem ráda, že tě moje dílko zaujalo.

Jack I. Pier: Nescio: Děkuji za zastavení i pochvalu :)

misháá: Pampeliška13: Děkuji vám oběma, moc :)

Opravdu dobré, souhlasím s taron.