Lenča: Dík! Chystej, píšu jak o život. Přesně tuhle motivaci jsem potřebovala, mám to rozepsané už strašidelně dlouho...

Nicol: Děkuji, jsem moc ráda, že moje povídka zaujala dalšího čtenáře :).

Jé, to je moc hezké, zvláštně se mě dotýká.
Jenom doufám, že se ty sněženky budou trhat hned a ne až za rok :).

Jiří Turner: Děkuji, to jsi mě moc potěšil. I s Edgarem Alanem, asi je poznat, že jsem v tomto žánru odkojená klasikou. Na druhé straně chci jít realistickou cestou, takže žádné nadpřirozené jevy, podle mě na horor bohatě stačí naše realita :).

Souhlasím s Jiřím, taky to vidím jako aforismus, povedl se.

Pobavilo, dobrý nápad.

Pěkné, akorát koráby se plavily.

Pěkné, má to myšlenku, což je při daném zadání docela kumšt.

Velmi výstižný název! Jsem si řekla, že pokud mě nic neosvítí, tak tohle kolo pauzíruju... to už radši psát horory :).
Líbí se mi, jak jsi podtrhla nesmyslnost zadání a celé to položila do ironické roviny, takhle to má vtip a šťávu, dobré.

Máta: Jů, tak to děkuji, téhle pochvaly od profíka si moc cením. Pokusím se v pokračování důvěru ve mě vloženou nezklamat :).

To mě bavilo. Máš smysl pro absurditu.

Amelie M.: Moc děkuji, opravdu mám radost. Je to první pokus o něco delšího (Máto nesměj se, jestli to čteš :)) a teprve zkouším, jak se na téhle nové půdě pohybovat. Hlavně jsem se bála, že je ten úvod moc rozvleklý.
A dík za upozornění, opravuji na "odemknete".

Má něco do sebe. Nejvíc se mi líbí "po nebi stáda šedých slonů nesou déšť".

Homér: Omlouvám se, nemám tady zvuk. Můžeš to vysvětlit slovy?

Co je to "pogujíc"?

Pobavilo, moc pěkně jsi to zmodernizoval. Já si při tvém líčení vzpomněla na loučící scénu z Romea a Julie, to je taky alba?

Sprovodit se po svých? Tomu moc nerozumím, jinak se mi vyjádření myšlenky líbí.

Moc hezké, jemné. Zajímavě pojatý genius loci.

fakt dobrý

Mamka: Já netvrdila, že je někde určena délka verše. Možná má triolet nějaká taková pravidla, ale v tom já se nevyznám. Psala jsem jen o svém subjektivním čtenářském dojmu.