Líbí se mi, jak je příjemně a nenásilně zrýmovaná. Lehounce doběhne až do konce, ale něco jí pro mě chybí, aby uvízla hlouběji, možná originálnější nápady nebo silnější závěr.

Miňko: Děkuji za tu chválu i názor. U zdokonalování formy podle mě někdy hrozí, že se s vaničkou vylije i dítě. Když se myšlenky začnou osekávat do pravidelných veršů, něco se z nich ztrácí – autentičnost, naléhavost, nevím. Někdy to jde, ale tady jsem šla cestou kompromisu, líp to neumím.

kmotrov: Díky, přirovnání k Dykovi si cením. Až teď jsem si uvědomila, že polomrtvé mám i v jiné básni, ta už je opravdu o kritice životního stylu současníků: https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=28953-prezivani-na-pul-pl
ynu
Asi moje téma :-)

mannaz: Díky za chápavý komentář, přesně tak jsem to myslela. Trochu strašidelné to fakt je a žije si to dál vlastním životem, nikým neřízeno, prostě divná věc.

kmotrov: Forma není úplně uspořádaná, ale nějaká struktura tam je, třeba jen 2 verše se s ničím nerýmují :-) A jak jsi to myslel s tím protestem? Proti ničemu neprotestuji, spíš jen konstatuji, jak je to smutné a zvláštní, když profily zemřelých pořád zůstávají viset na FB a občas na tebe vyskočí.

Psavec: Dandy: Děkuji vám za zastavení.

Tohle je teda nálož, měl bys nám to víc kouskovat. Nejvíc se mi líbila první část Lásko, pak myslivec a závěr. I ta dětská je super. Určitě by šlo s těmi texty ještě pracovat a obrušovat je, ale zas by se možná ztratila ta syrovost, která člověka dostane. Taky mám cosi s rohovkou, dystrofie, ale zatím jsem jen ve stadiu obav, co přijde. Tak ať je brzo líp.

Všichni zapomenem, je to tak, i na nás bude zapomenuto. Ale dokud o smrtelnosti můžem takhle pěkně psát, je to fajn. Zadrhla jsem se akorát na "z třpytivých", tam by myslím mělo být "ze".

Silné, smutné, krásně zrýmované.

Hezky vyjádřeno, to mě baví. Jsem ráda, že tady po letech potkávám staré známé – a je jedno s jakým jménem :)

Mlčeti Zlato: Děkuji za návštěvu, to mě moc těší.

Miňko: Moc děkuji, ale řekla bych, že u básní není srozumitelnost to hlavní. Občas je jejich sdělení zastřenější, ale nic jim to neubírá. Navíc záleží i na čtenáři, jak se to protne s jeho vlastní zkušeností a zarezonuje.

kmotrov: Říkáš, že nerad zobecňuješ, ale jak báseň, tak tvoje argumentace je jeden velkej stereotyp. Opravdu to může být napsáno z pohledu muže, jsou takoví, i když třeba ne typicky. A kdyby to tak napsáno bylo, bylo by to pro mě určitě zajímavější. A autorsky odvážnější :)

Psavec: Děkuji, to jsem ráda.

To jako že muž tyhle pocity mít nemůže?

Dandy: Děkuji... já si zas říkám, kde se v komentáři berou ty verše. Nechci se tě dotknout, ale bez rýmů by to asi bylo i srozumitelnější, takhle mi to moc neřeklo.

Leslie: Díky, básnířko, tvůj komentář mě potěšil :)

puero: Děkuji, ráda jsem se trefila :)

kmotrov: Moc děkuji za přečtení i podnětný komentář. S tím rytmem máš pravdu, ale mně to takhle přijde jaksi pádnější. Navíc ani další verše rytmicky úplně nesedí, tak asi už měnit nebudu.

Chápu to stejně jako Homér a říkám si, proč tolik smutku, když chybění je jen dočasné. Je v tom strach? Nenávist? Nezvyk? Ale vyjádřeno krásně.