Vzpomínky nám někdy dávají pěkně zabrat!Ale nebýt jich, cítili bychom se nějak ochuzeni, náš život by se zdál být bez chuti, bez barvy, bez zápachu...Prostě nudný a zbytečný!

Přijď, kdekoli jsi v tuto chvíli,
na křídlech vánku přileť sem,
vzpomínkou na Tě srdce sílí,
já stále nosím Tě v tom svém!
...jsem si tedy dovolil...pár veršíků...s Tvým laskavým svolením, Ivčo!... jsem si dovolil... ;o)))

Honem se všemu zasmějme, abychom nemuseli nad tím plakat!To je jediná cesta, jak to přežít! Rozvíjet to krásné, na to druhé pozapomínat a nezapomínat se usmívat, alespoň 1x denně, raději vícekrát, mít trpělivost s druhými a umět si pro ně najít čas, úsměv a snad i trochu Lásky ve svém srdci...

(Tleskám) jak se dá,
publikum Tvé jsem já,
publikum Tvé jsem já....
To zpívala a snad ještě zpívá Kratochvílová...A já Ti za Tvůj potlesk děkuji! Doufám, že mne nikdo nepodezírá, že je placený!

Díky!

Jaký pán, takový krám...

V co věří srdce moje,
to občas nevím sám,
potají spřádá svoje
sny, které sotva znám.
Když uvěřím větříčku,
jenž šeptá sliby své,
jak do památníčku
pak skládám verše své.
Kouzlím ze slůvek něžných,
co jako pápěří,
jak párek sovic sněžných,
do srdce vklouzly by....;o)))

Nemyslím, že by byla tak krásná a proto je ten výběr tak těžký, když mne má reprezentovat...

Tak relaxuj, hvězdičko! Alespoň k něčemu to moje psaní je...

Díky! To abych se tam podíval...;o)))

Já a blázen? Proč myslíš?

Zatím ne! I když na literu Gábina nějaký sborník chtěla zorganizovat. Jenže jsem jí neposla ta dvě dílka...Nevím, která!

Díky Ivčo! Připomínáš mi alunu z literu. Ta snad během jednoho dne přečetla všechny mé básně na jeden zátah.To jich tam ještě byla necelá stovka.Já bych to tedy nedokázal! A taky si v komentářích vystačila s několika slovy...

Já přicházím
a v patách mých jde Láska,
Já přicházím
a v srdci svém mám cit,
já přicházím
zmizela černá páska,
co chtěla mi
Tvůj obraz zatajit!
Píšeš něžně a s citem! Dle Tvé zmínky v profilu, je to Tvůj come back. Netušil jsem, že autorka těch krásných komentářů je taky z Plzně!Tak Tě zdravím, krajanko! Zatím to vím jen o alliwien...

Veršů Tvých něžných jemný tón
ozvěnou mi teď v srdci zní,
snad i sám velký Apollón
by krásou tou byl zmámený!
Nevím, čím jsem si zasloužil,
Ivkajo, tolik chvály Tvé,
já jen pár veršů vykouzlil
z touhy, jíž žije srdce mé!
Žilami mými koluje
pradávných romantiků krev,
a já, okouzlen hvězdami,
děkuji Luně za objev,
že i Ty umíš krásně psát,
jako když vánek ševelí,
takové verše mám moc rád,
dušička má se tetelí,
že snad byl jsem i příčinou,
a báseň, odraz citů mých,
byla snad inspirací Tvou
k napsání veršů tak něžných.
A tak Ti za ně děvče, dík!
Duše má velkou radost má,
že nevyhyne romantik,
v Tobě ho nyní shledává...

Ta šťastná, pro niž jsem to psal,
v mé mysli navždy žije dál,
ve světě smrtelníků není
ten krásný idol k zastižení!

Shakespear je můj nedostižný vzor. Mám tu jeho Sonety, anglicky a proti tomu vždy český překlad, od různých autorů. Na vojně jsem měl v ruce komplet celý překlad od Saudka, ten mi připadal snad lepší. Taky jsem ho přednášel na ASUT, ale nebyl to angažovaný autor, takže jsem se zúčastnil, potom jen na plese byl a občas i vínko pil...;o)))

Ivkaja: Tvá chvála mne těší! Na jméně přece vůbec nezáleží, Roxana je jen takový symbol věčně nenaplněné touhy, snad proto jsem si ji vybral...;o)))
Je to jen hra se slovíčky a kdo chce snít, ten moji výzvu přijme!;o)))

Díky, modřinko! Ale já to tak nějak neumím! Nebo spíš nechci...;o)))

Díky hvězdičko! A to jsem právě byl na Cyranovi a z tarmvaje pak vystoupil ve stanici Severka!;o))) To je, co? A jsem taky jako Cyrano jinde regisstrován...Jen ještě mít tu Royanu. Ta Andrea Černá, co jí hrála, je fakt kočka! Žel ne pro mne...

Když souhlasíš s Kitty, jistě i víš, co jsem jí odepsal.Snažím se být stylový a po úvodní básni přichází Shane, jsem dnes v anotaci vyznal Lásku ěterické Roxaně a pak byl v Tylově divadle na Cyranovi. A jako Cyrano i jinde píšu...;o)))

To přijde! Ještě budeš přesycen tím psancem Shanem! Zatím je z čeho vybírat...