Ač v básni zdá se člověk nahý,
a deštěm touhy průsvitný,
přec v srdci skryt je člověk drahý,
verš naznačí jen tajné sny...

Tož fantazii zdar
a mně jen marná touha
po tom, co jsem znal,
a veršovánka pouhá...

Nejsem studna něhy,
marnost je můj pán,
všechny své příběhy
vymýšlím si sám!
Ač píši o máji,
v srdci mívám mráz,
to, co jiní znají,
o tom sním jen zas!

Déšť přeje těm, co po lásce touží,
ukryje slzy, jichž není prost
ten, kdo se marným smutkem souží,
u koho smutek je častý host...

Nu, mně by se též líbilo,
kdyby to zase nebylo
jen fantazie úlet letmý,
když se v srdci smutkem setmí...

Snad jsi anděl s ďáblem v těle,
snad si něžný motýlek,
verše Tvé mne chytly cele,
že jsem se až toho lek'!
Snad jsi jenom kotě hravé,
snad i expert v provokaci,
v básni Tvojí usmívavé
člověk nějak přehled ztrácí!
Netroufá si soudit, co jsi,
jen je mu to milé snad,
a rád na trh kůži nosí,
když chce veršem koment psát!
V něžnosti je velká síla,
hravost je dar od boha,
úsměv srdce, cos tu skryla,
ten smutku pomáhá...

Vážně hezké, něžné, hravé
i jako šelmička dravé!
Dneska jsi to právě Ty,
kdo mi kápl do noty!
;oQ

Omyl, nejsem veršů pán,
to můzy velí prstům mým,
a když už nejsem milován,
alespoň v básni o tom sním...
;o)

A co Ti v tom, Niky, brání?

Krásný přelud, který zmizí...
I tak to lze nazvat, Lizzie!
;o)))

Žel, jen virtuální, v mé fantazii...

Díky, Niki! Už se stalo...

Tak si to užij! Já už se tam taky zase někdy chystám! Už to moc potřebuji...

Tohle je opravdu hřích ranného mládí, aliwien...

Ty už to možná znáš z literu, ale tady na to ještě nejsou zvyklí! Pořád si myslí, že jsem nevinný andílek!;o))) A to nemluvím o té opravdu tvrdé básni tamtéž!

No, ještě neumírám, ale člověk má být vnitřně s tou možností vyrovnán a nebát se konce! Pak ho nepřekvapí a nezaskočí, když to přijde, třeba i za přispění někoho jiného...To jsem jen zas četl jedno sugestivní dílko a tohle byla reakce...;o)))

May be you are right, Niki!

Asi máš hodně bujnou fantazii nebo se mi daří klamat tělem! A třeba to i bývala pravda?! Jenže lidé se mění dle toho, co se s nimi děje a teď je těch důvodů k smíchu po čertíčcích málo!

Tak nevím, jestli Ty máš tak bujnou fantazii nebo já to dovedu tak sugestivně popsat a vyjádřit!;o)))
Já taky normálně nebrečím, i když psychologové se shodují na tom, že taková tvrdá chlapská výchova ve svých důsledcích spíše škodí! Já už taky znám očistný účinek pláče, ale málo ho využívám, snad ke své škodě!;o)))To raději necchám "plakat " své verše...

Zdá se, že to daleko dotáhneš! Jen to chce souhlasit s lidmi vlivnými, ne s milou osmnáctkou, kterou pobavily mé výrazové dispozice v básni, jež je sice odrazem pocitů vtělených do iluzorních představ a veršů, ale pořád je to jen hra s city a slovíčky! Třeba jsem jen velký manipulátor, který si ovšem není vědom svého nadání nebo mu chybí jisté vlastnosti, aby z toho vytěžil tu "Zlatou žílu!" ;o)))

No, oficiálně sice jezdí, ale někdy jen krokem, takže jako by chodily! Třeba takové lokálky...