Ivkaja:
Nějak mi ujel rytmus a když jsem to chtěl upravit,
vypršel mi čas...Vlastně to samo ulítlo a já najednou měl zas titulní stránku. Nějak to zlobí...
Láska je plamen, co se zhasit nedá,
když vzplane uvnitř, tak chce rychle ven,
o Lásce svědčí i tvář jaksi bledá,
prsty, co v klávesách tu bloudí jen...
Jo, člověka napadá spoustu věcí najednou a když se tak ty myšlenky tlačí u výstustupu, mnohdy dojde ke zmatení pojmů...

Nevěrná:
á z údivu tu nevycházím,
a schopnost Tvou Ti závidím
vyjádřit, jak prý Láskou scházím,
marnou, se srdcem bolavým...
Což vážně tolik prozradil jsem,
že dá se takto souditi?
Já myslel, že jen psal jsem píseň,
text na čísi melodii,
co v srdci zazněla mi náhle.
Odkud se vzala? Co já vím...
Já nápěv ten si broukal táhle
a pak mi z duše vyklouz rým!
A za ním druhý, potom třetí,
a již tu byla písnička,
co po pavoučí síti letí,
a důvod k zamyšlení dá...

colorka:
Co Láska je, to nikdo neví!
Hormonů hra či tajný cit,
o němž ani srdce nic neví,
jen zná jej v sobě objevit?
Láska je tajné poblouznění,
naděje věčně klamavá,
že skutkem stane se, co není,
na všechy žaly lék nám dá...

Ivkaja:
Láska je plamen, co uhasit se nedá,
když vzplane uvnitř, tak chce ven,
a když jsou ústa touhou němá,
prsty v klávesách sní svůj sen...

PrimaDen: Díky! Ten konec byl vlastně odpověď komusi jinde, kam jsem tohle dal do komentu. Jinak to šlo taky jako pár SMSek... Ona dotyčná psala, že úsměv je ta nejkrásnější kytka...A tak jsem hned zareagoval. Později mne napadlo, zvěčnit to i tady!;o)))Aby alespoň něco po mně zbylo, až tu nebudu...

A co teprve autor!;o)))

netina: Vážně tomu rozumíš? Nebo tu jen hledáš sladkou náhradu toho, co už patří minulosti? Když už člověk nemůže, trochu medu pomůže!
Ať tak či tak, děkuji za návštěvu! Už jsem si Tě taky trošku oťuknul! Bylo to takové něžňounké...I když je fakt, že normálně by člověk asi takhle nepsal. Jen když nějak nemá, kam jinam by tu svoji něhu dal! ;o)))

Aliwien: Díky! Plně se ztotožňuješ? A co z toho tedy vyplývá pro mne?

saly89:
Podle nicku jsem hádal spíš na tetu Sally z Mladého světa a on to muž! Inu, co bychom pro ty naše přesličky neudělali! Trochu sladkého navíc občas neškodí!;o)

ivkaja:
Že by se to podařilo?
Přesně tak jsem to chtěl psát,
v srdci chlad a venku bílo,
jiným teplo chtěl jsem dát...

nevěrná:
Kdo chce, své si vezme z toho,
prostě jsem pár veršů psal,
nebudu říkat pro koho,
jen jsem do placu je dal...

Námaha ta však marna není,
vždyť i sněhová královna
čeká na svoje probuzení,
zárodek ohně v srdci má!

Možná Ty budeš oním pravým,
jenž oheň vášně zapálí,
potěšíš ji svým veršem hravým,
snad o Tvém milování sní!
;o)))

Hezké verše, fakt!

P F 2 0 0 9

Nový Rok vešel znenadání,
přinesl s sebou modrý den,
a já jsem vkládám tohle přání
s něžným motýlím úsměvem.

Osud zas z pavučiny času
odvíjí svou sluneční nit,
kéž dá všem poznat všechnu krásu,
co život může odhalit..

Ať prosvětlí i Vaše vztahy
s těmi, co ve svém srdci máte,
každý okamžik je Vám drahý,
který tu s nimi prodléváte!

Namísto dlouhých předsevzetí,
jež někdy těžké splnit je,
kéž jako Slunce rozdáváte
paprsky zářné naděje!

Já jiný cíl též nekladu si,
než laskavě a s úsměvem
že pro druhé čas naleznu si,
i trochu Lásky v srdci svém!

A i když lecos též mne trápí,
já s kozorožčí noblesou
nebudu tím, kdo slzou skrápí
tvář, smutně kloníc hlavu svou!

S hrdostí vlastní kozorohu
své sudbě hodlám čelit zas,
nezištně pomáhat, když mohu,
by svět byl zase plný krás!


Tak jsem trochu vybrakoval jedno své loňské PFko, tehdy věnované komusi z téhož znamení, kdo mne překvapil nečekaným , ale o to milejším přáníčkem a něco jsem do toho přidal, ale smysl snad zůstal stejný! Doufám , že mi Milan promine, že jsem si z toho udělal takový svůj sloupek, ale jeho dílko sem jistě přiláká čtenáře, k nimž i to moje přání směřuje...;o)

Čásek jsem se sem nedostal
a z Tebe již se anděl stal,
/cherub, jenž tam, kde Boží sláva
září, své štěstí vychutnává!/.

Buď cherubínem svého ženství,
/ať znamená to cokoli!/,
vychutnávej si podobenství
Lásky, která už nebolí...

A chóry andělských Tvých druhů
/je anděl žena nebo muž?/
dají Tvé duši správnou vzpruhu,
pozemské žaly více už

nebudou trápit mysl Tvoji,
duch z průzračného křišťálu
přidá pak také hřivnu svoji
na oltář, splyne v chorálu...

Prima den: Kdyby jen na ta zaprášená moudra knih!;o(Člověk už někdy nedá ani na vlastní rozum a intuici...;o(

Naděje zmírá naposledy...
Dokud jsi, může změny čas
rozpustit kolem srdce ledy,
Fortůny oslovit Tě hlas.

Jsem asi nenapravitelný v neustálém předstírání optimismu, i když skutečnost se může lišit od mých slov...Kladu si otázku, zda jsem takový mistr přetvářky či na mne tak působí třeba pouhé zobrazení duhy coby symbolu naděje. Kdo ví?
Jinak moc krásné zamyšlení /to Tvé!/...;o)))))))))))))))

Někdy je kniha to jediné, co člověku zbylo, co nezradilo a nezklamalo jeho naděje! I když nepřízeň osudu je většinou důsledek vlastních hloupých kousků a špatného přístupu k životu...;o)

Požádej Lukia o schránku, kam bychom mohli poslat své petiční hlasy určené Jemu a Luky je pak sám odešle na adresu, kterou mu řekneš pro řípad, že by Tvůj idol neotvíral Tvoji poštu v obavě, že utrpí popáleniny 1. stupně! Nebo že ztratí poslední zbytky víry ve vlastní mužnost a schopnost ukojit Tvé touhy tak důrazně tu připomínané! Víš, chlap, který se seznamuje přes internet může být z nějakého důvodu docela plachý! /To jsem vlastně i já, i když to není vidět.../ Možná si jen nevěří, když už se někdy spálil...
Ataque: zatím si zpívej Už aby tady byl...a zkus si něco přečíst ...

Pštrosi dál svá křídla mají,
přesto létat nemohou.
A zda-li si naříkají,
když zas matku Zemi svou
nohou v chůzi, ba i běhu
často musí změřiti?
K úsměvu nabádám Evu:
Slyš, nevěrná! Tytyty!
;o)))

Buším / na dveře tajné komnaty /,
tuším, / že v ní spí sladce srdce Tvý /,
hledám, / kterak bych moh' tam proniknout /,
nedám / si vzít už tenhle krásný kout /...

Smutno / a prázdno je tu bez Tebe/,
nutno / vysadit hvězdu na nebe /,
zkusím / v Tvém srdci Lásku zasadit /,
musím, / snad šťastni můžem být! /

Z nudy /a smutku skládám tenhle hit /,
kudy /dovnitř vejít, jak nezbloudit! /
kladu / si marně mnohé otázky /,
z hladu / srdce či věčné nelásky?/

Tuhle ptákovinku jak stvořenou pro Hanku Zagorovou bych mohl natahovat donekonečna.../Na začátku bylo slovo Buším z písně Míši Tučného...Jen mne to tak napadlo!;o)/