koiška: Tak pitomá rozhodně nejsi, jen trochu nezkušená. To všechno je jen cvik a otázka slovní zásoby i kombinačních schopností, což pro Tebe nebude problém! Věř mi!
Zamysli se nad tím, co jsem Ti poslal vzkazem a nad mojí poslední větou v předchozím komentu. Jenom praxí si vypěstuješ potřebný automatický cit. Ty jsi teprve začala a hned tak krásně...:-)

koiška: Třeba jsem tam i ve snu zabloudil! Anebo jsem tam i byl, nevím, odkud jsi!:-)
Ale někdo by třeba mohl mít i jiné vysvětlení, totiž, že zahrada a splav jsou typické, tak trochu profláklé romantické atributy...:-)
Někde to tak říkají a všechno je pro ně klišé...:-)
Tak ať! Já jsem homo emocionalis!

koiška: Díky! Stejně je zajímavé, že větší úspěch mají spíše ta smutná dílka, zvláště když tam člověk vloží i tak trochu optimistickou vizi...:-)

koiška:
Máš krásné myšlenky i metafory a je mi moc sympatické, že píšeš vázaným veršem, jen mne trochu ruší ten nestejný počet slabik...:-)))
Přitom pomoc je tak lehká, stačí si k psaní najít rytmus, melodii, na níž si to pobrukuješ a ono už se to samo srovná...:-D
Zkus si to!:-)
P.S. Neber to jako vytahování, jen jako takovou vychytávku!I mně to občas uteče...:-(
A pamatuj si, že některá slova lze i vypustit, aniž bys změnila smysl, jinde naopak něco vložit či použít podobné slovo o více slabikách...:-D

Tančit je krásné, i když jeden není zrovna Fred Aster!
A z těch pár plesů, na kterých jsem byl, jsme odcházeli mezi posledními...:-D

Ty ses nám ale vybarvil, Milane! Ale ano, i mně se to líbí, je-li to vkusné a hezky provedeno. :-)
Ostatně na podobné téma tu taky něco mám: Pumu na pravém rameni...

mannaz: Děkuju moc! Jsem rád, že se Ti líbí! Zdá se, že to bude má nejúspěšnější báseň tady na psancích. On se ten smutek vracívá, ale nakonec nad ním vždycky zvítězím, byť jen s odřenýma ušima...:-)
Kéž by se mi všechno takhle dařilo...

Srdce, to nesoudí,
srdce jen cítí,
častokrát zabloudí,
v pocitů síti...

Odkdypak Ty, Lenčo, promlouváš za nás muže? Nebo jen naznačuješ, co bys ráda četla? Ale je to hezké, jako žena bych možná i uvěřil...:-)))

Lenča: Inu, Ty jsi autorka!:-)
Je to, pravda, hezky symetrické, až na tu první řádku, tam bych dal asi dvojtečku. A místo těch teček by možná byly hezké hvězdičky po obou stranách. Ale to je jen můj názor!
Důležité je, co se líbí Tobě!:-D

koiška: Děkuju. Neboj, žádná předpověď, jen mi bylo fakt moc smutno a tady se mi to i povedlo vyjádřit! Tahle báseň patří k mému rodinnému stříbru...:-)

koiška: Děkuju!:-)
Občas se mi ještě něco sem tam povede...

koiška: Nj, historie se někdy opakuje...:-)
A lék se třeba taky časem najde, jen je někdy třeba zapomínat na své hledání...

koiška: :-)))

koiška: Jako prvotina to není špatné...A s obsahem lze jen souhlasit...:-)

Lenča: ...a krátkému intenzivnímu citovému prožitku před pouhým sebedelším seznam slov, který zůstane pořád právě jen seznamem...:-)
A jak píše Zam*, těch teček je tam moc, odrážky by byli asi lepší...

Miy:
Nj, podobnými úvahami jsem se taky mučil! Je mnohem lehčí milovat druhé i s jejich chybami než sebe sama, snadněji jim i odpustíš než sobě samé, pokud ovšem nejde o zásadní věci, které vyčítáš sama sobě nebo Ti vadily na někom pro Tebe hodně blízkém. Obecně ale platí, že nemáš-li ráda sebe, jak chceš umět dávat lásku druhým a nenalézáš-li ve svém srdci odpuštění pro sebe, kde se chceš naučit odpouštět jiným? A láska a nenávist jsou jako dvě rodné sestry...:-(

casa.de.locos:
Mám pocit, jako bych byl taky malíř
a jako poeta slyším i zpívat ty krásné odstíny modře...:-)))
Modrá je dobrá!

Sedmikrása: Moc hezké!
Taky jsem to už zkoušel, ale nejlíp dopadla soukromá zprávička, vlastně takové vyznání citu, kde každý odstavec byl na jiné písmeno...:-)))

Teté: Děkuju! Před Vánocemi to není žádný kumšt...Navíc jsem si prospěvoval samé krásné písne, třeba o Barborce! :-)))

Když se bodka rozmnožila
i naše Zamila milá
jako správní kritici
chce být motivující.
Tak se tedy, Radku, snaž,
oslov Ji, Ty na to máš!
A hned máš tu ve mžiku
zase další kritiku...
Místo tečky dej dvojtečku,
středník nebo vykřičník,
při psaní drž dámě vlečku,
na chvilenku, pouhý mžik..
Za světla anebo ve tmě
konstruktivní bude vzletně,
se svým sladkým humorem...
Honem něco piš už sem...:-)