Mayfair: Měl bych jít spát, ale nějak jsem se chytil do pasti...Po té pauze s archivářem to nabralo spád...:-)

Amelie M.: No, je to záhada! Máta mi sice něco o těch nuancích prozrazovala, ale asi bych to potřeboval po lopatě od Lukia...
Ať žijí záhady! Já se teď v Kosmickém hadovi dozvěděl, že buňka vyzařuje 10 biofotonů na centimetr čtvereční právě ve viditelné oblasti....:-)

Mayfair: Krásná mezihra mezi 9. a 10. dílem Rubínů z pekla. Náhoda či záměr? Hezká báseň a patřičně dlouhá, což je mi sympatické! /Nechápu, jak někdo může prsknout na plochu jen 1 upocené haiku jako hlavní dílko. Když tak aspoň několik./ Já si zase odskakuji ke Kosmickému hadovi, abych to čtení proložil něčím jiným a dovolil podvědomí si trochu srovnat souvislosti...:-)

Mayfair: No, já myslel spíše na nějakou pikotku, popř. ažurku. Puntíkatá záclonková koketka by mne asi nenapadla, snad krom té skutečné v puntíkatých minišatech někde na Matějské pouti...:-)

Další kamínek do mozaiky! Co se z toho asi vyvine dál? Umíš to pěkně natahovat a přitom to neztrácí napětí. Kupodivu zde chybí i má předskokanka Am*. Pro mne je záhadou, jak může komentovat a nebýt mezi čtenáři, pokud není ten skrytý. Nebo koment už totožnost neskrývá? :-)

Souhlas s Am*! Jen bych si ještě dal kousek toho závinu. Cítím, jak voní...:-)

Koukám, u Am* už tvrdá závislost a o sobě raději nemluvím. Ta koketní záclonka by zajímala i mne! :-)

Mayfair: Nemám ve zvyku utíkat! Je to jako když jsem objevil ty Mátiny Proklaté ruce. Amélie M. to znala s předstihem, ale udržovala napětí postupnými komentíky,/podezříval jsem ji, že jsou smluveny, ale vím, že nebyly!/ já taky něco přihodil a těch pár dalších jen četlo, někteří pravidelně, jiní jen některé kapitoly a pár jich bylo skryto. Tady se historie opakuje.:-)

Mayfair: Tak pokračuji v krasočtení, jen za chvilku budu potřebovat nápovědu pokud jde o to, kdo je kdo! Odborné komentáře zajistí Am*, já bych vlastně jen opakoval po ní...:-)
Nějak jsem se už chytil drápkem a je těžké se odtrhnout.

Lenča: Vítej v ezoterickém mariáši! Na otázku odpovím ano, ale je to už dávno...K vyloučení "opisování" jsme si to dokonce napřed napsali na papír a pak porovnali. A to mezi námi nebyl žádný předchozí vztah! Funguje to někdy i na dálku...:-)

Ailin: Znám to moc dobře! Jak jsem Ti psal ve vzkazu, čtu zrovna Minulé životy od dávné kamarádky, Zdeňky Blechové. Vlastně se mi s ní stalo něco podobného, i když jsem to svedl na lákavou vůni jahod, co jsem měl v ešusu. Byly z mého záhonku u ústředny, kde jsem pracoval. No, ona se změnila, je z ní taková duchovní bytost, objevila u sebe vlohy k automatické kresbě a dalším věcem, úspěšně podniká...:-)
Občas se mi stane, že se na mne někdo zadívá a usměje se a já netuším proč, zvlášť je-li to hezká žena či dívka. Je to milé, beru to jako nový impulz do života, ale nesnažím se z toho nic vyvozovat. Možná to lze vysvětlit právě minulými životy, ale ty současné už mají každý jiný směr...Ale je to milá energetická vzpruha a námět k zamyšlení. Stejně jako když mi někdo zcela neznámý v písmenkách dává najevo přízeň a já vlastně netuším proč...Mohu jen oplatit stejným, ale nic násilím neměním...:-)

Pajalord: Gratuluji! Tak to vám oběma přeji hodně štěstí a ať vám to vydrží...:-)

Pajalord: Láska jako z románu se spoustou krásných metafor!:-)
Prožívá to i ona stejně? Taky Ti píše vyznání?

Ailin: No, z té první sloky bych usuzoval na tu fotografii, sama píšeš: Neznám Tvou podobu.:-)
Jinak bych asi souhlasil s Amelií, že Tvé básně v kombinaci s obrázky připadají člověku takové známé a blízké, na nic si nehrají a vzbuzují sympatie...
A obrázek mi připomněl báseň Na břehu řeky Svratky, konkrétně: I za slunného léta je zde zvláštní stín...:-)

Mayfair: Tak po 21. kapitole jsem se konečně dostal na začátek. Vypadá to hezky. Vrhám se na další...:-)

Amelie M.:
Pokud by to nebyla zrovna ženská a nejednalo se o ryze mužskou práci, proč ne? I když zažil jsem i kibicování mistra, který rychle vycouval, když to měl předvést v praxi...:-)

Amelie M.:
No, reagoval jsem na Tvou odpověď na puerúv komentík a na to, že jsem se asi trochu lišil od toho, co máš Ty a holky doma. Že když je důvod, chlap se překonává a snaží se mít pořádek jak na vojně. :-)

Ailin:
Skoro to připomíná Lásku přes internet...:-)
Jinak, ten obrázek jsem už někde asi zahlédl. Nebo mi to něco připomíná jen kvůli tomu stínu?
Krásná slova! Je zajímavé, kolik takových spřízněných dušiček člověk potká, třeba jen v písmenkách a i když je možná nikdy nepozná, nebo mu zase zmizí v písmenkovém moři, hezká vzpomínka zůstává a zanechá tam uvnitř něco nepopsatelně krásného...:-)))

Amelie M.:
Telku nemám a když už něco dělám, tak raději s minimem kibiců. Líp se mi přemejšlí a jsem trpělivější, když mi něco hned nejde. Ono i střílet verše od boku je snadné tady, ale v reálu bych možná zapomněl i jak se jmenuju. Takže v reality show bych asi bejt nechtěl...:-)
No, dříví bych Ti pořezal i nasekal, králíci by taky nechcípli hlady ani nenafoukli, s kosou jsem to zkoušel jako kluk, no možná bych chvilku byl jak kníže Bruncvík s tím svým kouzelným mečem, tedy nepřátelům hlavy dolů, ale když by do mne nikdo nevandroval, i to by se snad zvládlo...:-)

Amelie M.: Sakra! Netušil jsem, že jsem bejval vlastně trapnej klaďas z toho Tvýho americkýho slaďáku. Zamilovanej chlap se holt chová i proti svý mužský přirozenosti...:-)))
Ale když už motivace chybí, nastává vláda chaosu...:-(