Orionka(43): Už jsem četl v originále, jsme tam hezky za sebou, Ty, Am* a já to uzavírám...Dneska už se přidává i Yana.
Já mám svůj pokus v deníčku, byl i v chatu. :-)
Hezky jsi to poskládala, jen bych asi srovnal verše na slabiky.
S klišé nemám problém, světlo svic je pro mne takovým vhodným doplňkem textu, když je zmíněn klášter...

Prima! Tak to už budeme 4! Já zatím spáchal jen v chatu reakci na báseň Zam*, která taky splňuje zadání, jinak to držím pod heslem v deníčku, než správně zpracuju myš Lenku!:-) Posledně jsme s Ori* a Am* uzavírali starovní pole, viz rispet 2d.:-

prostějanek: Kdo by odolal, nabízíš-li tolik?:-)

Severka: Hezký, hvězdičko! Nj, v Brně jsem kdysi slavil Silvestra a je to zrovna tolik let, co bylo nám...:-)

Severka: Takže se letos staneš matkou?:-)

Krásný! Ta první se mi taky líbí nejvíc, nejspíš i kvůli rytmu a grafické podobě.:-)

Nádhera!:-)

ivkaja: Je to fakt nádherný!:-)))

Smutné verše, krásné ač trochu opuštěné zátiší...:-)))

Něco starého umřelo,
však v srdci stále žije,
vrátit čas by se zachtělo,
slaný déšť tvář Ti myje,
budoucnost zdá se mlhavá,
jiná jsi, toť věc jistá,
kousek z Něj v srdci zůstává
však navždy dozajista...
:-)))

korálek: Potěšení je na mé straně!:-)
A upřímnou přímočarost lze stěží zvát pohoršující neurvalostí!
Každý z nás má právo vyjádřit svobodně své pocity a přání a pokud ten druhý potřebuje nápovědu, co by mohl udělat /třeba to ví a z nějakých důvodů má zábrany, možná ze strachu z naší reakce!/, proč mu to nenaznačit? :-)

První sloka je dobrá, pak je tam těch slabik buď zbytečně moc či naopak málo, takže to vypadává z rytmu, třetí sloka je z tohohle pohledu totálně rozjetá. Přitom ta první je krásně rytmická a nabízí se k ní hezká melodie...Myslím, že Johanka by zvládla mnohem víc než pouhé monotónní deklamování...:-)

korálek: Je to moc krásný! Někdy lidé mají strach vyjádřit, co tam uvnitř k sobě cítí a ztratí spoustu času hledáním cesty k sobě, i když by bylo tak prosté to vyjádřit...:-)

Severak: Blues přece, čéče! I když nejsem Fred Aster, tohle jsem zvládal a sedlo mi to...:-)

Dobrý! I když vzhledem k datování a Tvému věku vlastně sci-fi. Doufám, že ta malůvka na konci není projev neslušnosti vůči paní Mackové...:-)

Tak to je dobrý! Mimoděk jsem si to začal broukat a vzpomínal na kroky oblíbeného tance, při kterém se tak krásně konverzovalo...:-)

Yana: Co nejsi, to víme už dávno, co ji, to jen tušíme a teprve postupně objevujeme...:-)
Ale víš jak kouzelně by vyhlíželo, kdyby tu byla půvabná haiku a autorkou by byla Yanakoko kuraakai či kuraširo?:-)

Amelie M.: Božínku! Já jen nechtěl, abys v tom byla sama!
:-)
A tak jsem se zachoval jako ten Pepíček...
*To paní učitelka řekla dětem, aby se postavil, kdo si myslí, že je hloupý. No a postavil se jen on.
"Tak Ty si myslíš, že jsi hloupý, Pepíčku?" zeptala se ho.
"No, nemyslím, ale bylo mi vás líto, že byste v tom byla sama!":-)

Amelie M.: Proč mi najednou vykáš?:-)

Amelie M.: Mně to taky potěšilo! Měla bys je psát častěji!:-)

Amelie M.: Ty jsi tedy ale číslo! :-)
Ale jo, snahu je třeba ocenit! Já takhle mezi dvěma denními dvanáctkami maloval kuchyňský strop. Sousedi nás lehce opakovaně vytopili a kolem lustru stekla rezavá voda. Má drahá se to snažila zamalovat, jenže rez se špatně zakrývá. Chlap sice nebývá tak akční, ale víc používá hlavu! Obrousit to smirkem? No, nic moc...Ale savo na plísně obsahuje chlór a ten přece odbarvuje! Bingo!!! Vybledlo to a už se to líp krylo. Sám jsem byl mile překvapen a šel jsem si vybrat zaslouženou odměnu. Ráno byla sobota a já si šel odpočinout do práce. Dělal jsem na ústředně a naštěstí nebyly žádné velké poruchy...