Alma Neradostná:
Pokud se mi ještě daří
vykouzlit úsměv na tváŕi,
to jsem tedy rád!
Co víc smím si přát? :-D

P.S. Jak píšu Goře, bylo to drabblátko na zadanou větičku. Trefit se do stovky slov a ještě to napsat jako zpěvný text, to kupodivu nebylo ani moc těžké!
Dovedu si představit, co by se asi honilo hlavou tvé sestřičky.
Ten veršík by si určitě zasloužil celou básničku! Taky jsem takové měl, ale to jen jako SZ! ;-)
Jinak jsem nakoukl na Soundkloud i ten druhý odkaz. Některé skladbičky jsou velmi inspirativní...:-)

Gora: Ale drabblení na pp se neúčastníš! ;-)

Gora: Jsi zjevně vytížena coby redaktorka...

Gora: Tak bylo to pro pobavení a pro další deb drabble na pp. Nevím, jak často tam chodíš, když jsi na tolika dalšch místech. Teď si bronchitida vymyslela do zadání tu větu: "To jsem z toho blázen!" Dal jsem 2 veršované kousky, abych netrhal partu. Ale moc času jsem na to neměl, byl fotbal a po pivku jsem v neděli už zaspal.:-)

Modřín: Díky! :-)

Miňko: Děkuji! :-D

Gora: Ano, proč ne? ;-)

Psavec: Děkuji! Pochvala Mistra vždy potěší...:-D

Sasanka: Děkuji! Ty jsi ta japonská, žes mi tu rozkvetla na podzim?;-)

Psavec: Díky, Milane! Ono je to o zvyku. Mne vyškolil ten cca rok veršotepárny. Člověk získá gryf, slova ho inspirují, třeba mu i připomenou nějakou píseň či příběh a jak máš melodii a chytneš rytmus, už to jde samo. Naučíš se kombinovat i popustit uzdu fantazii...Mám to rád, je to výzva! ;-)

Dandy: Díky, Dandy! Kdo si hraje, nezlobí...;-)

Sasanka: To je dobře Sasanko! Prostě si kdesi jinde takhle hraju na zadání, každý první víkendík v měsíci, pár se nás tam pravidelně zúčastňuje. Drabble je povídka či báseň akorát na 100 slov a zadání může být třeba těch 5 povinných slov, jindy 3 nebo třeba povinný zadaný výrok (např. bylo "To je čina!") příp. téma...Povinná slova lze skloňovat a časovat, ne měnit slovní druhy. Je to fajn zábava, měli jsme i padesátky (minipovídky na 50 slov) a jsou tam měsíčně tématické dny pro povídkáře...;-)
Taky by se tu něco šiklo...

Psavec: Děkuji, Milane! Hraji si, ale to ty také znáš...;-)

Lenča: Děkuji, Lenčo! Užívám si to a hraji si se slovíčky! Narodit se dříve, mohl jsem být třeba slavný textař...;-)
Teď už frčí něco jiného než romantické texty...:-D

Miňko: Děkuji.:-)

PrimaDen: Děkuji. Měl jsem ji jako soutěžní na písmáku, teď to skončilo, tak jsem ji mohl vložit. O tom, co mne inspirovalo, píšu Sasance. A samozřejmě mne naladilo i narození Terezky. Vzniklo to obratem, posílal jsem na poslední chvíli...:-D

Sasanka: Chápu! Taky tu někde mám jednu opravdu zoufalou, pak takové, kdy už jsem to zvládal s lehkým nadhledem, např. "Když život nedá se už žít, Duše s rozervanými křídly či Smutný klaun..."
Ale zpravidla už se snažím o veselejší tón nebo aspoň na konci vyjádřenou naději...:-D

Sasanka: Máš pravdu, květinko! Navíc se teď hlavně z pohlefu žen až příliš hledí na majetek i postavení (to společenské u manžela, to druhé u milence). Mají dojem, že musí být vidět a co nejvíc si užít s maximem partnerů, aby o nic nepřišly...Alkohol a drogy oslabují vůli...

Sasanka: Pro začátek je dobré brát to jako příležitost, ale nelpět na tom jako na poslední šanci, nedávat najevo, že někoho musíš za každou cenu klofnout, přistupobat k tomu nenuceně, ne majetnicky, vychutnávat si hezké chvilky a nechovat se hned jako lovec. Ten druhý musí sám dospět k poznání, že je mu s tebou dobře, že nejsi zlatokopka a náladová osoba, toužící ho ovládat, ale prostě fajn holka do slunce i do nepohody. :-D

loner: Přece ta, po které už jiná nepřichází! Proto se i říká, že naděje umírá poslední, tedy až poté, co myvuž natáhli brka a zaklepali bačorama...;-)