Orionka: no, téma je vlastně trochu jiné, týkají se stejného člověka, ale zcela jiného pocitu, asi tak, ale mám radost z reakce, děkuji

Tvé město spí a já bych měla strach v něm usnout, mám ráda atmosféru spícího města, tahle je děsivá, ale to byl záměr

Jooo, tak je to u nás na zahradě, krásná atmosféra kdy už jaro je za rohem

Ó, osobitý humor, když jsem začala číst třetí sloku už jsem si to i představovala a fakt se smála a pociťovala radost a uvolnění a zákusek navrch:-), jen nedovedu si vysvětlit" kel si leskne klín"

Zvládneš to i když taky by mě štvalo bejt vytržená ze života a operace v těch místech je taková noční můra, ale neboj propustí tě brzy zas budeš se svojí holčičkou kterou evidentně miluješ a užijete si jaro, vždycky mě fascinuje jak svoje dílka poskládáš a je to pořád stejný vysoká inteligence a neskutečnej úlet, držim pěsti

Homér: jsi vtipný asi z tý narkózy nebo před ní, ale zas ten nápad je fajn i když člověk nepotřebuje úřad, pro dávky si taky nechodím, poradím si, pá

LadyLoba: vždycky je řešení, já nepodléhám smutku i když dílko tak může působit, dík

Dandy: děkuji moc

puero: napsala jsem pod dílko odpověď ale neuvedla jsem tě tam ;-) tak dodatečně

Mlčeti Zlato: děkuji a děkuji ;-)

:-) ano tak to je, zakonzervovat vášeň nejde a já bych tak ráda, narvala bych jí kamkoliv, jenom aby zmizela, třeba do popelnice a v sudý týden by ji odvezly:-) a věř mi že vášeň a posedlost když jednou je tak prostě s věkem nemizí. Jasně můžu se soustředit na všechno ostatní a že toho mám, ale...jasně můžu svoji vášeň věnovat životu a taky věnuju, ale taky vím že k dokonalosti potřebuju hlavně to co postrádám a rozhodně nicotu omladí právě vlhkost, Puero:-) tys to pochopil, jen ten kdo může zalít sice chápe, ale došla voda :-) :-)dík

Prosím, hlavně ať neuhoříš, hříchu sluší brýle a mámení, jen :-) člověk by je rád odhodil a klidně uhořel;-) pěkné

No tohle je na delší komentář, opravdu vnímám jak se zamýšlíš nad sebou nad druhými, je to neskutečně autentické, empatické ale vzpomenu výroky mého otce, kdy skoro se slzami mi vnucoval co a jak mám dělat a tvrdil że chce abych se vyvarovala jeho chyb a já mu na to dychtící po životě a vysmátá říkala že ty chyby chci prožít abych je pochopila, abych je přijmula a ponaučila se z nich, taky mám kolem sebe lidi u kterých vidím jak se sami ničí, ale vím že jim nepomůžu, dokud nepochopí, nepřijmou a nezačnou sami se změnou, je to jak házet hrách na stěnu, nicméně líbí se mi jak si to napsala

Miňko: je autentická, dík

Mlčeti Zlato: hezký den, jasný základ mých pokusů je interní výpověď a já jsem ráda že za mnou zas má dílka chodí ať už smutně nebo vesele

Psavec: těší mě

Dandy: děkuji

Hanulka: to ano, pro mě ten čas moc znamená

Jé, vlakem jsem nejela ani nepamatuju a přitom to bývalo tak fajn jako tvoje básnička

Tak jasný že rap není můj oblíbený žánr, ale když jsem si přečetla komentáře tak mi to vlastně pomohlo a vnímám líp to ponurý co tou básní proudí a vlastně mě to zaujalo