Hanulka: už jsem se vyjádřila v deníku, moc děkuji

LadyLoba: dík, a jsem ráda že to vnímáš

Dandy: děkuji

Přemýšlím o čem je, nicméně začít andělem a skončit *račkou tak to asi nestálo za mnoho, ale zas říkáš to zvesela, tak jsem z toho zmatená, ale nevadí mi to, ráda hledám smysl

Hm, jak je to vždy stejné...opravdu bolavá báseň

Pro jednoduchého je i žití jednoduché...moc mě zaujala, kdo napíše takovou báseň je opravdu poeta, rozervaný, komplikovaný a velice živý, krása

Ach ta láska, nejkrásnější a také nejkrutější cit...líbí se mi jak je to napsané

Tak si čtu tu miniaturku a sedím a usmívám se a a vžívám se do tvého rána v neděli a je mi moc příjemně, cítím snad i ten vítr...moc hezké

oslov radek: děkuji

Mám na FB kde mimochodem mám v přátelích i spoustu hodně mladých lidí;-) taky pár takových profilů, a hlavně to nebyli ani padesátníci, rakovina, alkoholismus a celkové selhání organismu, mohla bych je vymazat alespoň ze svého profilu nemám na to sílu, přátelé to bývali...a taky se nad tím zamýšlím, no jejich profily budou viset ve virtuální realitě tak jako naše fotky v různých úložištích, nedávno jsem napsala dílko o cloudu, moji vnuci se tam asi nikdy nedostanou tak mé fotky zaniknou spolu se mnou, jednou, žádná alba, krabice s fotkami, je to fakt divný tohle všechno a teď k tomu umělá inteligence, další pro mě kontroverzní téma, zeptáme se jí kam to všechno spěje...

Vnímám to z té básně, ach ta láska, je krásná, všichni ji chceme a pak se ptáme proč? Neboj nesnižuji tvoje city, naprosto je chápu, ono je to totiž opravdu tak že vyhrává ten kdo má rád míň

Zajímavé, považovat smrt za přítelkyni, ale nezdá se mi to jako špatný pohled když se tak zamyslím a ta báseň rozhodně za zamyšlení stojí

Nikdo se nepozastavil nad tvojí miniaturou, ale lhát umíme všichni, proč dávat najevo bolest, svět a vztahy a život je plný bolesti, je lépe lhát a vytvářet teorii relativního štěstí a radosti

Orionka: no:-) děkuji, já zas obdivuju klikatost v které se dá tápat

A tak to je když milujeme příliš, básnička je dost upovídaná, ale pravda že žádné množství slov nedovede vyjádřit ten pocit zklamání a beznaděje

Ach, když slyším písničku či čtu básničku vnímám ji podle rozpoložení, tak to je, dnes jméno vidět nezvládám, cítím jen kyanid a je mi z té básničky smutno, je krásná

Krásné, krásné když je co a komu, nad naším rybníčkem s hromadou barevných ryb už vrba pučí, asi si tam dám lavičku a budu mluvit a mluvit, vyslechne, zaševelí lístečky a vlastně budou to krásné chvíle, nikdy nezklamou, hezká básnička

Určitě napíšeš, úplně to tam vidím, užívej

Přeju ti tu jarní náladu, mé staré já končí vždy usnutím, no při probuzení ještě chvilku chci aby bylo vše trochu jiné a večer je to zas mé staré já, takový koloběh:-), nicméně básnička je krásná, poetická a plná naděje a znovuzrození

Ach ta láska, stokrát jinak a tady tak plná naděje a romantiky, hezké