No jak se to vezme, když věříš v reinkarnaci, nespěchá, když vezmeš jeden lidský život spěchá, ty si stejně náš malý filozof :-)

Hm, myslím že máme podobnou profesi, má několik vysvětlení pro mě tvoje básnička, všechny beru, může to být zoufalství umírajícího, nemocného, ale i syndrom vyhoření

moc se mi líbí tvoje myšlenkový pochody, i ty dřívější :-)

souzním s tvými verši

ale no tak :-( no, je povedená

hm, zajímavé, ta pointa mě taky překvapila a to je fajn

Já tedy nevím, ale dává mi smysl po slokách, po řádcích i z prava do leva, zatím na to nikdo nepoukázal, tak třeba je to blbost, ale mně se to tak moc líbí

cítím z básně touhu, ale převládá něha, je to příjemné dílko

Napsal jsi to myslím dost autenticky, nechtěla bych takhle nenávidět :-( ale ten závěr myslím nahrává naději, že jseš schopen odpouštět

moc příjemně se mi četla, a obsah je takový pohádkový, barevný a krásně zamilovaný :-)

zní mi tak trochu jako modlitba, , vnímám z ní čistotu, ano odráží se v ní tvoje čistá duše, je prostá, protože to prosté je to nejryzejší

je jemná, křehká a něžná, krásná

myslím že ta báseň dokáže zasáhnout, čtu ji už potřetí a fakt je bolavá

jo, nehledám konkrétnost, ale zamyslet se nad básničkou můžu :-) A to jsem se zamyslela, hlavně nad jedním příslovím: Káže vodu a pije víno, báseň hodnotím spíše jako zajímavou

Jasně a vše čím procházíš, není jen náhoda, něco nám to přinese, bohužel někdy dobu temna, líbí se mi jak v tak krátké básničce docházíš k uvědomění

jasně mě taky pobavila, je fakt taková mile filozofující

patříš mezi mé oblíbence, každopádně obsahem svých básniček

Moje milá přítelkyně(jsem hrdá že tě tak můžu nazvat)ano, tohle jsi ty, tohle je to co od tebe milujeme, tohle je ta přesná taronovská poezie a já zdůrazňuji, ty jsi jeden z mála opravdových poetů zde, tvoje báseň je tvé nitro, krásné, čisté, rozervané, ale milující, mně takové básně vhánějí do očí slzy, jsou tak plné citu!

Já mám ráda to co v tobě dříme poetického, nemyslím že je to ještě úplně dokonalé, ale je tu jeden fakt! Vzpomněla jsem si na tvoji básničku "Milovat neznamená si malovat", nějak mi něčím kdysi utkvěla v paměti. Dnes jsi napsal tuto báseň a od té předtím je to velký posun :-) Myslím že si tě múza zase vyhledala, přečetla jsem si znovu básničku a opravdu se mi líbí. I přes ty zvláštní nepravidelnosti rýmování, ale to mně právě na poezii vůbec nevadí.

Úplně bezvadná, je o hledání sama sebe a já bych ve spoustě životních obdobích napsala tu samou, mně se moc líbí a navíc já zrovna mám ráda lidi kteří "žijí několik životů" v jednom. ale to už je na "pobesedování":-)